Kodaňskou dohodu schválili nepřímo, řada zemí proti

Konference OSN o klimatu se dnes v Kodani vyhnula hrozbě neúspěchu tím, že formálně "vzala na vědomí" novou dohodu o boji proti globálnímu oteplování.

Tu v pátek večer dojednal americký prezident Barack Obama s lídry klíčových rozvíjejících se zemí. Proti právně nezávazné dohodě se postavila malá skupina zemí, které ji ostře odmítly.

"Konference vzala na vědomí Kodaňskou dohodu," uvádí se v závěrečném rozhodnutí jednání, jehož se účastnilo 193 zemí včetně České republiky. Tato formulace podle analytika, na kterého se odvolává agentura AFP, rovněž činí dohodu platnou, a přitom se vyhýbá přímému schválení dohody.

ČTĚTE TAKÉ: Summit v Kodani: Obama dosáhl dohody o klimatu

"Je to rozhodně zklamání, je to slabé, ten text nemá žádnou váhu," řekl prohlásil člen české delegace Pavel Zámyslický, ředitel odboru klimatu ministerstva životního prostředí. "Teď se najde spousta zemí, které budou tvrdit, že to není jejich text, že s tím nemají nic společného," dodal s tím, že dnes ráno už se při diskusi o textu dohody odehrávaly nepříjemné scény.

Podle pravidel OSN mají být podobné dokumenty přijaty konsensem, ale toho se nepodařilo dosáhnout ani po celonočním vyjednávání. Závěrečné rozhodnutí by nyní mělo zahrnovat seznam zemí, které jsou pro dohodu a ty, které jsou proti ní.

Příčinou nesouhlasu států, jako je například Bolívie, Venezuela a Súdán, je skutečnost, že v dokumentu chybí konkrétní cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého.

Žádný skutečný závazek 

Ačkoli dohoda předpokládá vytvoření zvláštního fondu a to, že rozvojové státy budou ročně dostávat na boj s klimatickými změnami 100 miliard dolarů, a to nejdéle do roku 2020, jednalo se o ní v rozporu s pravidly OSN za zavřenými dveřmi. Předsedající dánský premiér Lars Lökke Rasmussen se v noci na dnešek rozhodl dohodu předložit plenárnímu zasedání, čímž rozpoutal nekonečné diskuse.

Značný rozruch vzbudilo prohlášení súdánského zástupce Lumumby Di-Apinga, který řekl, že dohoda odsuzuje Afriku k tomu, aby umírala na globální oteplování a srovnal to s holokaustem. Jeho vyjádření však jiné delegace odsoudily.

Po celonočním jednání, při němž se nepodařilo rozpory překonat, vyhlásil dnes dopoledne dánský premiér Rasmussen přestávku na konzultace s vysokými činiteli OSN. Po ní se rozhodlo vzít dohodu jen "na vědomí".

Kompromisní návrhy z Kodaně se tedy, jak ostatně mnozí předpovídali, přesouvají k dalším jednáním do roku 2010, na konferenci Mexiku. Polovičatým kodaňským řešením se ale prolomila blokáda, která vznikla díky odporu zemí jako jsou Súdán, Kuba, Venezuela či Bolívie. Toto nouzové řešení však zároveň dohodu výrazně oslabuje.

Dohoda velkých

Pouhá politická a právně nezávazná deklarace, k níž státníci v pátek dospěli, požaduje udržet globální oteplování do dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře. Připojily se k ní především Spojené státy, Evropská unie a velké rozvíjející se země jako jsou Čína, Indie, Jihoafrická republika a Brazílie.

"Je mi líto, že musím oznámit, že Tuvalu nemůže tento dokument přijmout," prohlásil Ian Fry, delegát malého ostrovního státu v jihozápadní části Tichého oceánu, který se skládá z devíti ostrovů o celkově rozloze 26 kilometrů čtverečních. Malé ostrovy protestují proti té části dokumentu, v níž je stanoven cíl, aby se globální oteplování udrželo pod hladinou dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře. Tuvalu trvá na 1,5 stupně, protože jinak prý by ostrovy mohly být vlnami vymazány z mapy.

Dohodu kritizují i nevládní organizace. "Jsme znechuceni neschopností bohatých zemí angažovat se na snížení emisí skleníkových plynů, zvláště pak Spojených států, které jsou historicky největším světovým znečišťovatelem ovzduší," řekl prezident organizace Přátelé Země Nnimmo Bassey. Návrh deklarace přijaté na klimatickém summitu v Kodani je podle něj katastrofou pro nejchudší země.

Podle Johna Sauvena, výkonného ředitele britské odbočky mezinárodní organizace Greenpeace, byla Kodaň svědkem zločinu - nebyly stanoveny žádné cíle snižování emisí, ani právně závazná smlouva. Zdá se prý, že jen málo dnešních politiků je schopno dohlédnout za horizont vlastních úzkých zájmů.

Foto: Profimedia.cz, ČTK/AP