Evropská komise přitvrdila v řízení, které vede s Polskem kvůli jeho novému zákonu o obecných soudech. O zaslání takzvaného odůvodněného stanoviska, které předchází žalobě u unijního soudu, komise informovala v tiskové zprávě. Procedura je jednou z částí vleklého sporu o stav právního státu v Polsku mezi komisí a Varšavou.
Řízení pro porušení unijní legislativy může skončit až před evropským soudem. Komise jej zahájila na konci července poté, co byl zákon zveřejněn v polském úředním věstníku. Jde o jediný z trojice v létě přijatých zákonů, které svým vetem nezastavil polský prezident Andrzej Duda.
Jeho veto se týkalo zákonů o nejvyšším soudu a o soudcovské radě. Evropská komise nyní čeká, jak budou tyto dvě právní normy nakonec změněny.
Polská vláda po zahájení takzvaného infridgementu dostala měsíc na reakci. Podle vyjádření unijní exekutivy nebyly výhrady komise odpovídajícím způsobem vyřešeny.
Také nyní má Varšava měsíc na to, aby na postoj Evropské komise reagovala. Pokud to neudělá a nepřijme odpovídající kroky, může se komise kvůli věci obrátit na unijní soud.
Polský zákon není podle komise slučitelný s unijním právem, protože zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň, u nichž je to 60 let, a soudců (65 let), a diskriminuje tak osoby na základě pohlaví. Tu zakazuje jak základní unijní smlouva, tak také směrnice o rovnosti žen a mužů v zaměstnání.
Komise má také obavy z toho, že zákon může oslabovat nezávislost polských soudů, protože dává ministrovi spravedlnosti pravomoc samostatně rozhodovat o prodloužení mandátu soudců, kteří dosáhli důchodového věku, a může také odvolávat a jmenovat předsedy soudů.
Porušování unijních hodnot
Nová pravidla také umožňují ministru spravedlnosti ovlivňovat jednotlivé soudce v důsledku vágních kritérií pro prodlužování jejich mandátu a chybějící lhůtě pro rozhodnutí o prodloužení. Zákon tak podle komise porušuje zásadu neodvolatelnosti soudců. "Kromě toho může ministr spravedlnosti sám odvolávat a jmenovat předsedy soudů, což mu rovněž umožňuje ovlivňovat soudce při rozhodování o věcech, které zahrnují uplatňování práva EU," uvedla komise.
Věc je součástí širší, dlouhodobější a velice napjaté debaty mezi komisí a vládou strany Právo a spravedlnost (PiS) o stavu právního státu v Polsku. Varšava na konci srpna jednoznačně odmítla poslední sadu výhrad EK vůči polské soudní reformě.
Komise už 26. července Polsko upozornila, že může zahájit proceduru, teoreticky vedoucí až k odejmutí části hlasovacích práv země v Radě EU. Je možné, že se komisaři rozhodnou kvůli věci obrátit na členské země, které by se tématem mohly zabývat na jednání Rady pro všeobecné záležitosti 25. září, kdy má ministry o vývoji diskuse informovat první místopředseda komise Frans Timmermans.
Proces by mohl vyvrcholit bezprecedentním odebráním části hlasovacích práv Polsku. Je to však nepravděpodobné kvůli postoji Maďarska, které nehodlá tento krok podpořit. K jeho přijetí by byl potřeba souhlas všech zemí unie s výjimkou Polska samotného.
V radě by se však podle diplomatů nejspíš našlo 22 zemí, které jsou potřeba pro první fázi postupu. V této většině by unijní státy mohly prohlásit, že v Polsku hrozí zřejmé nebezpečí dlouhodobého porušování základních unijních hodnot.
