Cesta k členství
Kosovo doufá v usmíření se Srbskem. Oba chtějí do EU

Kosovo doufá, že do jara příštího roku se Srbskem normalizuje vztahy, což pomůže oběma státům na cestě k členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters to v úterý při návštěvě Slovinska řekl kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Dosud ho ale Srbsko neuznalo a vztahy mezi Prištinou a Bělehradem jsou nadále napjaté.

Normalizace vztahů obou států jsou klíčovým předpokladem pro získání členství v EU. V roce 2013 se Srbsko a Kosovo zavázaly, že spolu budou pod záštitou OSN jednat. Dosud ale významný pokrok zaznamenán nebyl.

Na otázku, kdy by mohlo Kosovo a Srbsko uzavřít dohodu, jež by normalizovala vztahy, Hoxhaj v úterý odpověděl, že do konce roku, případně do příštího jara. Hovořil na pozadí obchodní a politické konference ve slovinském městě Bled.

Doplnil přitom, že Priština by podepsala dohodu pouze, pokud by zahrnovala i srbské uznání Kosova. "Žádnou jinou dohodu nemůžeme podepsat," zdůraznil a doplnil, že srbský prezident Aleksandar Vučić je "ten poslední muž v Srbsku, kterému bychom věřili". Zároveň ale kosovský ministr zahraničí vyjádřil naději, že bude možné v rámci dialogu důvěru vybudovat. S nikým jiným jednat nelze, "on (Vučić) v Srbsku kontroluje vše," pokračoval.

O konkrétním obsahu dohody Hoxhaj nehovořil, naznačil ale podle Reuters, že možnost výměny území nebyla zcela vyloučena.

Případná dohoda o výměně území by umožnila Srbsku udržet si kontrolu nad severními částmi Kosova, kde převážně žijí kosovští Srbové. Bělehrad by se na oplátku vzdal jihosrbské oblasti Preševského údolí s početným albánským obyvatelstvem. Tuto cestu naznačovali jak Vučić, tak kosovský prezident Hashim Thaçi, byť velice opatrně a nepřímo s použitím termínů jako demarkace či korektura původní administrativní hranice mezi Srbskem a Kosovem.

V neděli Vučić navštívil srbskou menšinu žijící v Kosovu a během svého hlavního projevu k přítomným vyzval k míru a usmíření s kosovskými Albánci, zároveň ale pochválil bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, kterému je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek a který zemřel v průběhu procesu před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu. Thaçi Vučičův výrok označil za provokaci.