Fatmire Jashariová a další dvě studentky byly minulý týden podmínečně vyloučeny z jisté kosovské školy, protože nosily tradiční muslimské šátky. Případ odráží debatu, která probíhá v celé Evropě, v Kosovu však má další rozměr v podobě jeho úsilí o nezávislost.
Zdejší spor o to, zda by sekulární společnost měla omezovat náboženská práva, je podobný polemikám ve Francii, v Turecku či Británii. Tyto země jsou však nezávislé, zatímco Kosovo o svou státnost teprve usiluje. V tom má sice podporu velké části mezinárodního společenství, ale někteří obyvatelé této srbské provincie se obávají, že pokud oblast bude příliš zřetelně muslimská, mohlo by to její boj za nezávislost negativně ovlivnit.
"Náboženství poškozuje nejen naši snahu o nezávislost, ale i kosovskou společnost a naši vizi," říká Rexhep Ismajli, předseda kosovské akademie věd.
Pro osmnáctiletou Fatmiru je toto téma dosti osobní, protože byla podmínečně vyloučena ze své střední školy ve městě Srbica. Zdejší středokosovský region byl baštou Kosovské osvobozenecké armády, která bojovala se Srby ve válce v letech 1998-1999. Oblast stále zůstává jednou z nejméně vyspělých částí Kosova. Uprostřed města však byla vybudována rozlehlá mešita.
Navzdory podmínečnému vyloučení se Fatmire do školy, jejíž znak albánského bojovníka zabitého srbskými vojáky má vyšitý na černém saku, stále vrací. A to i v hedvábném béžovomodrém šátku, který odmítá sundat.
"Doufám, že nebudu nucena si vybrat, ale pokud se tak stane, vyberu si šátek," říká. Někteří učitelé jí vstup do třídy povolují, jiní ji vykazují. Kvůli nošení šátku byla tento týden z Fatmiriny školy vyloučena další dívka. Podobný případ se stal i na další škole v oblasti.
Ředitel školy Hamdi Nuredini připomíná, že podle instrukcí kosovského ministra školství není ve školách dovoleno nosit šátky či jiné náboženské symboly.
"Dnes máme v této škole dvě dívky s šátkem. Pokud to dovolíme, zítra jich mohou být dvě stovky," říká Nuredini s poukazem na to, že jde o školu státní, a ne náboženskou.
Rozhodnutí školy chválí kosovský historik a politik Ylber Hysa, podle něhož je sekulární vzdělání v Kosovu pevně ustanovené. "Přestat nosit šátek bylo před více než půlstoletím výrazem emancipace Albánek. Nyní to získává kulturní a společenský charakter," dodává.
Etničtí Albánci, kteří tvoří většinu populace Kosova (Kosovarci), jsou převážně muslimové, přestože do značné míry sekularizovaní. Kosovské vládní úřady, na něž dohlíží OSN, jsou opatrné, aby nebyly spojovány s islámem. Obávají se totiž, že silná muslimská identita by mohla poškodit jejich snahu o získání nezávislosti na Srbsku.
Určité evropské země s podporou kosovské nezávislosti stále váhají. Někteří analytikové soudí, že tento skepticismus souvisí s islámským dědictvím Kosova.
Zprávy západních tajných služeb naznačují, že muslimské oblasti v Bosně a Kosovu by se mohly stát centrem verbování nových členů pro takzvanou bílou al-Kajdu, muslimy se západními rysy, kteří by mohli pronikat do evropských a amerických měst s cílem provádět teroristické útoky.
Mezitím stále probíhá debata, jakou bude Kosovo zemí, pokud skutečně získá samostatnost. "Bylo jednoduché hlásat oddanost demokratickým zásadám Západu během represí ze strany Srbska. Avšak když Západ do Kosova skutečně přišel, lidé začali navštěvovat mešity. To z Kosova sice nezbytně nedělá náboženský stát, avšak zajisté to podnítí debatu, jaký by tento stát měl být," říká komentátor situace v zemi Dukagjin Gorani.
Podle Ismajliho nemá náboženství v úsilí provincie stát se jednou z evropských demokracií místo. "Po desetiletí jsme se snažili vybudovat sekulární stát. Náboženství je právem občanů, avšak stát musí být sekulární," zdůrazňuje.
O zvýšeném napětí mezi Kosovarci a Srby svědčí i dnešní výbuch, který brzy ráno poničil obchody v centru Prištiny. Vyžádal si smrt nejméně dvou osob a zranění jedenácti lidí. Explozi způsobila výbušnina dosud neznámých pachatelů.
Představitelé Kosova a Srbska mají v pátek v newyorském sídle OSN vést přímé rozhovory o budoucnosti provincie.
Na fotografiích: (1) Policejní stráž před budovou kosovského parlamentu, v níž se zračí odlesk mešity, 3. března 2007, (2) Následky dnešního výbuchu v Prištině
Foto: AP
