Od pondělí stojí v jednom bělehradském parku 300 kilogramů těžká, bronzová busta ruského básníka Alexandra Puškina. Ruský velvyslanec v Srbsku otevírá výstavu fotografií "Ruská duše" a děti ze srbských enkláv samozvané republiky Kosovo demonstrují vděčnost matičce Rusi, která samostatnost kolébky srbství neuznává.
A stovka srbských trumpetistů nacvičovala v uplynulých dnech srbské a ruské písně, které si připravili na počest návštěvy ruského prezidenta. Ulicím se vracejí historické názvy: Birjuzova, Ždanova, Tolbuchinova... Jména velitelů, kteří osvobodili Bělehrad od fašistů.
Právě u příležitostí 65. výročí osvobození přicestoval dnes do Srbska ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Je nad slunce jasné, že Bělehrad dnes uvítal skutečného přítele. Také proto byla, jak poznamenávají domácí média, nálada ve městě uvolněná - nehledě na obvyklá rozsáhlá bezpečnostní opatření. Jaký rozdíl proti návštěvě amerického viceprezidenta Joea Bidena letos v květnu, kdy byly uzavřeny celé čtvrti.
Z politicky mrazivého Bělehradu se musel Biden ohřát až pří pokračující cestě do Sarajeva a Prištiny, kde se mu dostalo ovací.
Sféry vlivu velmocí na Balkáně se už zdají vykolíkovány. Medveděv dnes do srbské metropole dorazil se stočlennou, vpravdě hvězdnou hospodářskou delegací. Mezi nimi předseda Gazpromu a šéfové ruských železnic, Moskevské banky a Lukoilu.
Spolupráce mezi Moskvou a Bělehradem v energetickém sektoru je strategickou prioritou, prohlásil už před zahájením návštěvy ruský ministr pro mimořádné situace Sergej Šoigu. Zdůraznil, že Srbsko se má stát jedním nejdůležitějších uzlů na trhu dodávek plynu do Evropy.
Rusko a Srbsko podepsaly už dříve státní smlouvu o energetice, která předpokládá stavbu plynovodu Southstream přes tuto balkánskou zemi. Gazprom koupil největší srbský ropný koncern NIS (Naftna Industrija Srbije) a podzemní zásobníky plynu Banatski Dvor. Jejich kapacita má být rozšířena.
Také dnes Tadič s Medveděvem projednali a podepsali řadu velkých společných projektů. Opět se hovořilo o Soutstreamu a Gazprom nakoupil kontrolní balík akcií srbských sítí na transport plynu. Rusko bude investovat do jejich modernizace.a
Nedávno přislíbil Srbsku ruský ministr financí Alexej Kudrin úvěr ve výši miliardy eur. S jeho pomocí mají být ucpány díry v srbské státní kase, přičemž největší část má být ale určena pro infrastrukturní projekty, jež mají realizovat ruské firmy. Hovoří se o vstupu Gazprombank na srbský finanční trh.
Poté, co byl dlouhé roky strategickou prioritou prezidenta Borise Tadiče vstup Srbska do EU, ukazují se nyní další nitky, za něž tahá srbská zahraniční politika. Finanční podpora Západu hospodářsky zruinovanému Srbsku totiž zdaleka nestačí, navíc je nepřímo vázána na politické podmínky jako třeba spolupráce s tribunálem OSN pro válečné zločiny.
nyní se tedy snaží Tadič balancovat mezi Východem, respektive Moskvou, a Západem, jak se to v časech studené války úspěšně dařilo Josipu Brozu Titovi. Tadič zjevně doufá, že Unie začne být brzy vůči jeho zemi vstřícnější s cílem zabránit tomu, aby se Srbsko stalo pevným opěrným bodem ruských zájmů na Balkáně.
Rusko se ukázalo jako věrný partner Bělehradu v politice neuznání jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova. Podporu Kremlu očekává Tadič i v Bosně. Tam Američané zvyšují tlak na bosenské Srby, aby souhlasili s reformou ústavy.
Srbové v Bosně usilují o volnější státní svazek s minimem centrálních kompetencí a o potvrzení autonomie Republiky srbské (Republika Srpska) v jejích stávajících hranicích.
Foto: NIS, Republika Srpska a ČTK/AP
