Atmosféra kolem filmu o koránu, který připravuje nizozemský poslanec Geert Wilders, houstne. Přes počáteční zájem ho dnes v Holandsku nechce odvysílat žádná televizní stanice, soukromá ani veřejnoprávní. Haag kvůli filmu zvýší protiteroristickou pohotovost. Wilders obvinil premiéra Nizozemí z šíření paniky a ze zbabělosti.
Je to ustrašenec a zbabělec, nejslabší nizozemský předseda vlády od druhé světové války, prohlásil druhý březnový týden na adresu Pietera Balkenenda šéf Strany pro Svobodu (PvdV) a poslanec haagského parlamentu Geert Wilders.
Nyní už světově proslulý islámobijec z Haagu nechodil pro silácké a peprné výroky nikdy příliš daleko, ale v uplynulých dnech je doslova chrlil.
„Můžete na hrnec", odvětil několika poslancům z frakce vládní Křesťanskodemokratické výzvy (CDA), kteří na něj opakovaně apelovali, aby svůj film o koránu neodvysílal. Blonďák Wilders tím nemyslel nic víc a nic míň, než že se z toho asi nejspíš „potento...".
Stačí říci jediné: Wilders
Vyjma úzké skupinky zasvěcených ještě nikdo v Nizozemí neví ani to, zda už Wilders svůj film dostříhal. Znám je zatím vlastně jen jeho název: Fitna. A sporé informace, jež poslanec kolem svého dílka trousí.
K tomu, aby se kolem filmu spustil stále se stupňující rozruch, už před několika měsíci stačilo pouhé oznámení, že blonďatý Wilders hodlá o svaté knize islámu cosi kritického natočit.
Důvod je nasnadě. Šéf strany PvdV se od počátku netají tím, že film bude provokativní. Ostatně jako téměř celé jeho působení v politice. Jeho postoj ke svatému spisku muslimů je dobře znám. Korán je strašná a fašistická kniha, měl by být zakázán jako Hitlerův Mein Kampf, nechal se mnohokrát slyšet. Muslimové, kteří chtějí v Nizozemsku zůstat, musejí podle něho polovinu koránu roztrhat.
On sám islám považuje za ideologii vedoucí k bídě, strádání, netoleranci a násilí. Ačkoli jeho PVV dalo v minulých volbách hlas „pouze" šest procent voličů, Wildersovy protiislámsky motivované výzvy (například zákaz nošení burky na veřejnosti) se podle průzkumů těšívají většinovým sympatiím veřejnosti.
Nizozemské TV nechtějí. Najde se zájemce v zahraničí?
Při setkání s novináři minulý pátek pátek dával obvykle bojovný 
Wilders najevo zklamání. Žádná televizní stanice v Nizozemí se nakonec neuvolila k tomu, aby film Fitna odvysílala. Přesněji, žádná TV nebyla ochotna předem slíbit, že film, který by neměl být delší patnácti minut, odvysílá vcelku, bez přerušení.
Ještě před měsícem se zdálo, že zástupci televizí si u Wilderse podávají dveře. Za hlavní zájemce o antikoránový snímek platily stanice Een Vandaag, NOVA, Netwerk a Het Gesprek.
„Přichází jich ke mně hodně... a jejich šéfové projevují velký zájem," tvrdil Wilders.
Jeho podmínka, aby se televize předem zavázaly, že film odvysílají vcelku, však narazila. Šéfredaktor NOVA Carel Kuyl označil Wildersův požadavek za „velmi bizarní". Jeho stanice přece nemůže pustit na obrazovku naslepo snímek, který předem nemohla posoudit. Fitna může být podle Kuyla v rozporu se zákonem, může podněcovat k rasové nenávisti, diskriminaci...
„Nikoli," argumentuje Wilders. Krátký snímek je podle něj sice „provokativní", ale „hezký". „A v rámci zákona," ujišťuje.
Wilders však může svůj film promítnout v tiskovém středisku Nieuwspoort v Haagu. „Je vítán," řekl minulý týden jeho předseda Max van Weezel. Promítnout film se Nieuwspoort zprvu zdráhal - z obav před možnými útoky, ale svůj postoj korigoval.
Pokud někdo zaplatí vysokou částku za bezpečnostní opatření, může mít Fitna v Haagu premiéru, uvedl van Weezel.
Wilders si ale mezitím zjistil, že by za ochranu centra musel vydat z vlastní kapsy 300 až 400 tisíc eur, takže od myšlenky, že by v něm film uvedl, zatím upustil. Leda by se našel nějaký štědrý sponzor.
Internetová stránka v pohotovosti
Momentálně to vypadá, že jisté je pouze odvysílání snímku na internetu. Už je pro něj připravena stránka: fitnathemovie.com.
Kdy se tak stane, o tom předseda PvdV mlží. Prý potřebuje ještě nějaký týden a do konce března k filmu plánuje tiskovou konferenci. Překvapení není vyloučeno, původně se premiéra s napětím očekávala už v lednu.
Wilders prohlásil, že pokud nenalezne žádnou televizi ochotnou odvysílat film doma v Nizozemí, porozhlédne se v zahraničí.
Zákonodárce se žlutou kšticí opakovaně obvinil v uplynulých dnech a týdnech vládu v Haagu, že hysterii kolem jeho snímku o koránu vyvolala a vyvolává především ona. Bezpečnostními opatřeními, jednáním s představiteli islámu, distancováním se od filmu v muslimských zemích... Dále pak snahami premiéra a některých ministrů přesvědčit Wilderse, aby sám od odvysílání filmu kritického ke koránu upustil. Rozvažte následky a mezinárodní reakce, nabádal poslance nizozemský předseda vlády Pieter Balkenende.
Spoluvládne už v Nizozemí islám?
Kabinet zkoumal, zda by šlo snímek Fitna zakázat. Ač se zatím k této možnosti nepřiklonil, tři ministři (zahraničí, vnitro a rozvojová pomoc) zákaz stále upřednostňují, napsal nizozemský list De Telegraaf.
Panika kolem filmu podle Wilderse dokládá, jak islám nahlodává nizozemskou kulturu svobody. „Nizozemsku nevládne kabinet Balkenende IV (čtvrtá vláda v čele s Balkenendem), nýbrž strach z islámu," prohlašuje poslanec..
Panikaření kolem filmu kabinetu vyčítá i řada nizozemských komentátorů. Značná pozornost, kterou část politiků ještě nehotovému dílu věnuje, působí podle nich kontraproduktivně. Mezitím už o filmu ví celý islámský svět - až v těch nehlubších jeskyních v afghánském Tora Bora, až v těch nejrozpadlejších chatrčích v pásmu Gazy, konstatuje nizozemský deník De Volkskrant.
A islámský svět už (preventivně) reaguje prvními demonstracemi a výhrůžkami na adresu Wilderse a Nizozemí.
Doma je hrozbám smrti vystaven poslanec už roky. Vedle nizozemské královny Beatrix patří k hrstce nejstřeženějších lidí Nizozemí.
Patnáct minut, které změní svět?
Vláda v Haagu počítá s možností, že kritika koránu á la Wilders zvedne větší vlnu odporu a násilných reakcí než karikatury Mohameda v dánském listu Jyllands-Posten. Nevylučuje se bojkot nizozemského zboží a útoky na nizozemské občany a objekty v zahraničí.
Možnými reakcemi na Wildersův film se stále intenzivněji zabývá i Brusel.
Muslimská rada v Nizozemí se obává nejhoršího. „V jednu chvíli budou mít poslední slovo mladíci v ulicích. Ty už pak nebudeme moci zastavit," varovali už před několika týdny její činitelé.
V Nizozemí proslulý advikát Gerard Spong už podle tamního tisku začal zkoumat, zda by za případné útoky a následné škody, které vyvolá antikoránový film, mohl být hnán k finanční odpovědnosti jeho autor, tedy Wilders. Sponga si za tímto účelem mělo najmout několik nejmenovaných firem.
Foto: Reuters, Profimedia, AP a archiv
