Zotavení z těžkých následků hospodářské krize je hlavním tématem parlamentních voleb, při nichž dnes voliči v Lotyšsku rozhodují o složení stočlenného jednokomorového parlamentu. Zatímco předchozí volby se v roce 2006 uskutečnily v optimistické atmosféře čerstvého členství Lotyšska v Evropské unii, sobotní hlasování poznamenává hluboká hospodářská krize, jejíž dopad v lotyšských podmínkách umocňují komplikované vztahy Lotyšů s téměř třetinovou ruskojazyčnou populací.
Lotyšská média označují volby za kritický test centristických a středopravých stran, které byly páteří vládní koalice vedené finančním odborníkem a bývalým ministrem financí Valdisem Dombrovskisem. Uznávaný ekonom, který přes tvrdou úspornou politiku zůstává v zemi jedním z nejpopulárnějších politiků, jde do voleb v čele politického bloku Jednota, jehož součástí je několik uskupení nalevo i napravo od politického středu.
Šanci na překonání pětiprocentní hranice vstupu do sněmovny mají i některé další politické strany, zejména sdružení Zelených a Svazu lotyšských rolníků nebo formace Za vlast a svobodu.
Lotyšská ekonomika se v uplynulých dvou letech propadla téměř o katastrofických 25 procent, což je podle analytiků největší pokles zaznamenaný na světě. Od bankrotu zemi zachránila jen půjčka Mezinárodního měnového fondu, za kterou země zaplatila tvrdým úsporným programem.
Ten vyvolal politickou nestabilitu - v březnu se rozpadla vládní koalice a kabinet přežíval jen díky vratké podpoře menších opozičních stran.
Dobrou zprávou pro vládní tábor může být letošní hospodářský vývoj, který signalizuje mírné zotavení. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se hrubý domácí produkt proti prvnímu kvartálu zvýšil o 0,1 procenta, a zaznamenal tak růst již druhé čtvrtletí za sebou. Nezaměstnanost se ale stále udržuje těsně pod hranicí 20 procent.
Političtí analytici označují výsledek voleb za zcela otevřený. "Voliči jsou nazlobení, a tak výsledek nelze předpovědět," řekl profesor rižské univerzity Nils Muiznieks. Podle průzkumů nemá o své volbě jasno až 46 procent voličů. Lotyšská politická scéna je navíc nestabilní a silně rozdrobená; od získání nezávislosti před 20 lety se u kormidla vystřídalo už 15 kabinetů.
Silným protihráčem centristického bloku bude v sobotních volbách nepochybně levicová opozice. Sdružila se ve Straně národní harmonie, která je směsicí sociálních demokratů a bývalých komunistů sovětského ražení. Strana má podle lotyšských médií úzké vazby na ruskou vládní stranu Jednotné Rusko. Její hlavní voličskou základnou jsou příslušníci ruské menšiny, která tvoří kolem 30 procent lotyšského obyvatelstva. Šéf strany Janis Urbanovics je spolu s Dombrovskisem považován za nejvýznamnějšího protagonistu nadcházejících voleb.
Za ústřední otázku voleb mnozí označují právě volební zisky proruské levice a její případnou účast při vytváření příští vlády. Na pravé straně politické arény panují obavy, že dopad tvrdého úsporného programu může Straně národní harmonie kromě těch ruských přinést i protestní hlasy nespokojených Lotyšů.
Lotyšsko a jeho ekonomika vzbudily u obyvatel České republiky větší zájem v souvislosti s půjčkou 200 milionů eur, kterou pobaltské zemi slíbila vláda Mirka Topolánka.
Následná jednání se zástupci vlády v Rize o podobě a podmínkách půjčky provázely zčásti podivné okolnosti. Jak se podařilo zjistit časopisu Týden, někteří čeští úředníci včetně diplomatů přitom mohli jednat v rozporu se zájmy České republiky. Lotyšsko nakonec s podmínkami půjčky nesouhlasilo a letos v létě o ni přestalo usilovat.
