Obětí gangu albánských pašeráků lidských orgánů, kteří podle srbských vyšetřovatelů v letech 1998 až 1999 údajně zajali a unesli na tři stovky Srbů, se možná stali i duševně nemocní pacienti z ústavu v kosovském Štimlje.
Mluvčí srbského státního zastupitelství pro válečné zločiny Bruno Vekarić dnes řekl, že úřady v Bělehradě mají důkazy, že zmizení 40 pacientů v roce 2001 může souviset právě s činností albánských pašeráků.
Srbsko vyšetřuje případ zmizení několika stovek svých občanů během konfliktu v Kosovu už několik let. V říjnu předalo albánským úřadům dokumenty, které podle něj dokazují existenci ilegálního obchodu s lidskými orgány. Albánie a Kosovo ale veškerá obvinění odmítají a označují celou kauzu za vymyšlenou. Obě země se případem nechtějí zabývat ani přes opakované výzvy organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch.
Za pravdu Tiraně dává Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který údajné pašování orgánů kosovskými povstalci prošetřoval už v letech 2002 a 2003. Došel tehdy k tomu, že případnou žalobu kvůli pašování lidských orgánů nelze podpořit žádnými spolehlivými důkazy.
Srbsko je ale jiného názoru. "Důvěryhodné důkazy odpovídají domněnce, že v Albánii se odehrávaly strašlivé věci," řekl Vekarić. Mluvčí kosovské vlády vzápětí reagoval prohlášením, v němž označil nejnovější srbská obvinění za čiré spekulace.
Vůbec poprvé se o kauze pašování orgánů albánskými překupníky začalo mluvit v roce 1999, kdy bývalá hlavní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová ve své knize Lov: Já a váleční zločinci tyto události zmínila. Napsala, že jí bylo řečeno, že v červnu 1999, kdy po bombardování Srbska obsazovaly jihosrbskou provincii Kosovo jednotky NATO, bylo 100 až 300 lidí převezeno v nákladních vozech do severní Albánie.
Šlo prý především o srbské civilisty, kterým lékaři v areálu u albánského města Burrel, asi 90 kilometrů severně od Tirany, odebrali vnitřní orgány. Z tiranského letiště pak tyto orgány prý mířily na zahraniční kliniky, kde za ně pacienti platili.
