Schůzka v Bruselu
Kvůli incidentu u Krymu se sejde komise NATO-Ukrajina

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil podporu územní jednotě a svrchovanosti Ukrajiny včetně jejího plného práva na plavbu v ukrajinských teritoriálních vodách. Reagoval tak na nedělní incidenty mezi ruskými a ukrajinskými vojenskými loděmi u ukrajinského poloostrova Krym, které v roce 2014 Rusko anektovalo. Stoltenberg rovněž na žádost ukrajinského prezidenta Petra Porošenka svolal na odpoledne do Bruselu mimořádnou schůzku komise NATO-Ukrajina.

Německo a Francie, stejně jako některé další země, vyzvaly Rusko k propuštění ukrajinských lodí a námořníků. Berlín a Paříž také kritizovaly použití síly ze strany Ruska, které podle dosavadních informací kolem incidentu nemělo opodstatnění. Ruské speciální jednotky v neděli zadržely u Kerčského průlivu tři lodě ukrajinského námořnictva. Rusové přitom na ukrajinská plavidla stříleli a tři námořníky zranili.

"Nedělní incident vyvolává vážné otázky, především ohledně použití vojenské síly ze strany Ruska, pro něž podle doposud známých skutečností nebyl žádný důvod," řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Obě strany vyzval k zahájení dialogu s cílem vyjasnění případu a uklidnění napětí.

"Vyzýváme Rusko k co nejrychlejšímu propuštění ukrajinských vojáků a vrácení zadržených plavidel námořnictva," napsalo ve svém prohlášení francouzské ministerstvo zahraničí. "Nic nenaznačuje tomu, že použití síly ze strany Ruska bylo oprávněné," dodává se v komuniké.

Reakce Polska, které sousedí s Ruskem i Ukrajinou, byla ještě ostřejší. Poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy uvedl, že Západ by měl zvážit další ekonomické sankce proti Rusku. "Společně s našimi spojenci bychom měli zvážit a projednat zpřísnění sankčního režimu vůči Rusku," prohlásil Krzysztof Szczerski po Dudově telefonátu s ukrajinským protějškem Porošenkem.

Severoatlantická aliance ve svém prohlášení vyzvala Rusko a Ukrajinu ke zdrženlivosti. Německý ministr zahraničí Heiko Maas vývoj situace označil za znepokojující a vyzval obě strany k uvolnění napětí. Obdobně se vyjádřili i vysocí představitelé dalších zemí, jako je Turecko nebo Čína. Ta si přeje, aby Moskva a Kyjev "řešily své spory prostřednictvím dialogu".

Ukrajinské námořnictvo v neděli oznámilo, že ruské speciální jednotky zadržely u Kerčského průlivu tři jeho lodě. Ukrajinci obvinili Rusy, že na jejich lodě stříleli a zranili přitom členy ukrajinské posádky. Ruská tajná služba FSB, pod niž spadá i pohraniční stráž, později potvrdila, že ruské jednotky ukrajinská plavidla u poloostrova Krym zadržely. Informovala, že k jejich zastavení použila zbraně, přičemž byli zraněni tři příslušníci ukrajinského námořnictva. Jejich zdravotní stav prý není vážný.

Ukrajinské vojenské lodě s 23 námořníky se snažily proplout z Oděsy do přístavu Mariupol v Azovském moři. Měly namířeno skrz Kerčský průliv, přes který Rusko postavilo most na anektovaný poloostrov Krym. Ukrajina prohlašuje, že lodě respektovaly mezinárodní námořní pravidla. Podle Ruska ale neměly lodě povolení k průjezdu Kerčským průlivem a ohrožovaly běžnou plavbu v oblasti.

"Vyzýváme k umírněnosti a uvolnění napětí," uvedla mluvčí NATO Oana Lungescuová. Zdůraznila rovněž, že NATO žádá, aby Rusko "zajistilo neomezený přístup k ukrajinským přístavům v Azovském moři v souladu s mezinárodním právem".

Také podle šéfa německé diplomacie Maase je jakákoli ruská blokáda přístupu do Azovského moře "nepřijatelná". "Je nutné, aby byla tato blokáda zrušena," napsal ministr na twitteru.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert vyzval Rusko k "propuštění" ukrajinských plavidel a námořníků.

Na pondělí je shodou okolností do Berlína naplánována schůzka v normandském formátu, tedy mezi Francií, Německem, Ruskem a Ukrajinou na úrovní politických ředitelů ministerstev zahraničí členských zemí. Podle německé diplomacie bude rusko-ukrajinský námořní incident nepochybně předmětem jednání.