Mezi předsedkyní francouzské Národní fronty (FN) Marine Le Penovou a jejím otcem a předchůdcem ve funkci v jedné osobě to opět vře. V červnu se veřejně pohádali kvůli směřování strany, počátkem tohoto měsíce jejich vztah poznamenal souboj mezi jejich domácími mazlíčky se smrtelnými následky. Nově je v rodině dusno kvůli možné změně názvu FN, která by završila její modernizaci.
Je tomu jen pár týdnů, co Le Penův dobrman zakousl v rodinné rezidenci v Montretout Marininu bengálskou kočku. Šestaosmdesátiletý Jean-Marie už sice pobývá v jiné části Paříže, své psy však ponechal zde. Marine se pak rozhodla odstěhovat, k čemuž mluvčí FN Alain Vizier nechtěl poskytnout žádné informace. "Jsme seriózní politická strana. Nekomentujeme nesmysly, jako je toto," prohlásil.
Vážnosti FN by nicméně prospělo, kdyby obě její hlavní osobnosti na veřejnosti mluvily stejným hlasem. To se ale příliš nedaří.
Nový olej do ohně přilil záměr Le Penové oslovit na 75 tisíc členů FN s dotazem, co by říkali na to, kdyby strana po listopadové konferenci dostala nové jméno. Otec s tím nesouhlasí. Jde podle něj o skandální a stupidní záměr. Změnu názvu považuje za nemyslitelnou.
"Člověk může velice dobře pochopit, že svůj název změní strana nebo společnost nacházející se v problémech. Ale hnutí, které neustále roste? Není to přece komerční značka," divil se Le Pen v rádiu Europe 1.
Tím si trochu protiřečí, protože ve zmíněném červnu kritizoval dceru za to, že z FN dělá obyčejnou konformní stranu pro masy.
Komentátoři uvažovanou změnu názvu zasazují právě do tohoto kontextu. Le Penová se tak podle nich snaží definitivně odstřihnout od rasistické a antisemitské minulosti FN, tím přilákat nové umírněnější voliče a dosáhnout tak triumfu v prezidentských volbách, jež se budou konat v roce 2017.
Le Pen si je podle svých slov vědom, že někteří mohou mít s někdejšími postoji strany problém, ale tací prý mají prostě smůlu.
Jaký by eventuální nový název strany mohl být, není dosud jasné. Už před dvěma lety ale druhý muž FN a partner Le Penové Louis Aliot nechal podle deníku Le Figaro zaregistrovat jméno Aliance pro národní sjednocení (Alliance pour un rassemblement national).
Takový název by byl poměrně podobný tomu, který užívá gaullistická pravice - Unie pro lidové hnutí. Právě gaullisté svůj název v posledních desetiletích měnili poměrně často, ať už šlo o Unii pro prezidentskou většinu, Sdružení pro republiku či Unii pro novou republiku. V názvu nikdy nebylo slovo "strana" kvůli de Gaullově odporu k tradiční stranické politice. A ono slovo ostatně nevyužívají ani lepenisté.
