Ekonomická krize v Lotyšsku nabývá stále dramatičtější rysy. Od minulého týdne je uzavřen urgentní příjem nejdůležitější nemocnice v zemi. A to není všechno. Do konce měsíce má dostat výpověď všech 570 zaměstnanců rižské Nemocnice číslo jedna. Do konce roku má nemocnice s 650 lůžky zavřít úplně.
Hlavní špitál v Rize, Rigas 1. Sliminca, je jedním z nejstarších v zemi. Přesto patří mezi 32 z dnes ještě 56 nemocnic v celé zemi, které mají už brzy zavřít své brány. Lotyšské zdravotnictví směřuje k chaosu.
Chtějí to tak Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). K odvrácení státního bankrotu loni slíbily Lotyšsku úvěry ve výši 7,5 miliardy eur. Podmínkou jsou však až drastická úsporná opatření, která se rižské vládě (jež má na nynější krizi velkou vinu), jen velmi obtížně daří plnit. I proto letos v květnu nevyplatil MMF Lotyšsku tranši 200 milionů eur.
A výhledy na příští měsíce jsou pro Lotyše velmi trudné. Letos se očekává propad hrubého domácího produktu o asi 19 procent. V uplynulých měsících padaly na politické scéně výrazy jako „státní bankrot" či dokonce „konec republiky" u pobřeží Baltu.
Někteří politici hrozili nutností zavedení potravinových lístků, pokud země nebude šetřit tak, jak dostala nařízeno.
Bez konzultací s MMF dnes nesmí kabinet v Rize učinit žádná rozhodnutí, jež mají dopad na státní výdaje.
Česká republika schválila půjčku Lotyšsku ve výši 200 milionů eur. Kolem použití těchto peněz jsou však ještě stále nejasnosti.
Aby Lotyšsko splnilo podmínky MMF a EU, zavírají se nemocnice a školy, propouštějí tisíce zdravotníků a učitelů.
Situace mnoha lidí, v tomto případě pacientů, je zoufalá. Se mzdou sníženou až na polovinu a rostoucí nezaměstnaností si jich stále více nemůže dovolit žádné léky a opouštějí nemocnici už po několika dnech hospitalizace, i když jim lékaři doporučují ještě zůstat. Nemají totiž na denní poplatek za pobyt v nemocnici, který musejí uhradit z vlastní kapsy.
Do letošního května to bylo 5 latů (zhruba 190 Kč), v současnosti denní poplatek činí 12 latů (zhruba 450 Kč). Pro mnoho důchodců a lidí s nejnižšími příjmy je to desetina toho, co mají na celý měsíc k dispozici. Podle některých informací by se poplatky za den v nemocnici měly ještě až ztrojnásobit.
Od července jsou na základě příkazu shora zakázány všechny operace srdce a cév, pokud nejsou nezbytné k odstranění stavu ohrožujícího život pacienta. Totéž platí pro operace kolen a kyčelních kloubů. Výjimkou je, pokud si za ně pacient zaplatí v přepočtu 27 tisíc korun.
Každé nemocnici schválil stát jen určitý počet operací na měsíc. Když se tato kvóta vyčerpá, nelze už dále operovat. Řada lékařů na to ale nedbá, aby neohrozili zdraví pacientů.
Oplátkou nejsou nemocnicím často propláceny jejich účty za léky. Čerstvě hrozil jeden dodavatel léků několika nemocnicím, že jim zastaví dodávky medikamentů. Dluhy těchto nemocnic totiž vystoupaly v přepočtu na 16 milionů korun.
Pod heslem „Ruce pryč od našich nemocnic" demonstrovaly začátkem srpna před ministerstvem zdravotnictví v Rize stovky lékařů a zdravotního personálu z tamní Nemocnice číslo jedna.
Už nyní opouští podle průzkumu lékařského časopisu Latvijas-rsts zemi 20 až 30 lékařů měsíčně. Ve zbytku Evropy je vítají s otevřenou náručí a mnohonásobně vyššími platy než doma. Podle magazínu je budoucnost zdravotního systému Lotyšska vážně ohrožena.
Pro Nemocnici číslo jedna, Rigas 1. Sliminca, nejen že už neexistuje skoro žádná naděje, ale není ani jisté, zda bude otevřena alespoň do konce roku. Od státu dostala klinika rozpočet na ošetření 16 035 pacientů. Z toho už 15. července vyčerpala 14 070.
„Když nepřijdou žádné další peníze, naše zdravotnictví v září zkolabuje," obává se ministryně zdravotnictví Baiba Rozentaleová. Její „lidová strana" nyní hrozí, že nechá rozpadnout vládní koalici.
Od získání nezávislosti roku 1991 přenechávalo státní zdravotnictví stále více prostoru soukromým subjektům. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) inkasuje privátní zdravotnický sektor více než 40 procent peněz, které musejí Lotyši za zdraví vydat. To je dvojnásobně více, než činí průměr v EU.
A nejde jen o zdravotnictví. Zvláště tvrdě dopadá současná situace na už zmíněné učitele a dále pak na důchodce. Pedagogové, z nichž tisíce přijdou o práci, se musejí od podzimu připravit na další snížení platů o 40 procent. Jejich průměrný příjem pak bude činit v přepočtu 6800 korun českých měsíčně.
Foto: Profimedia, Rigas 1.Slimnica, Baltische-Rundschau.eu a Petr Podaný
