Lužičtí Srbové demonstrovali za miliony na kulturu a jazyk

První demonstrace Lužických Srbů v Berlíně se dnes zúčastnily asi tři stovky příslušníků tohoto nejmenšího slovanského národa obývajícím nejvýchodnější regiony Německa. V samotném centru metropole protestovali Lužičtí Srbové všech generací proti údajně nedostatečné finanční podpoře jejich kulturních a jazykových organizací a projektů.

Na důstojném dlouhodobém rámci financování se prý mají mezi sebou dohodnout německý stát a spolkové země Sasko a Braniborsko, z jejichž rozpočtů tyto prostředky plynou.

Zástupci lužickosrbských kulturních institucí tvrdí, že v čerstvě schváleném příspěvku na podporu lužickosrbské kultury a jazyka na příštích pět let bude chybět vždy 800 tisíc eur (zhruba 20 milionů korun), bez nichž budou muset jejich instituce činit úsporná opatření. "Na tuto špinavou hru nepřistoupíme," hřímal dnes z pódia před Braniborskou bránou předseda zastřešující organizace Lužických Srbů Domowina Jan Nuk.

Není prý zajištěno trvání lužickosrbského jazyka a kultury. Lužičtí Srbové rovněž požadují, aby financování bylo zajištěno nejméně na deset let dopředu. Reálně roční finanční podpora klesla od roku 1992 o 20 procent, stěžovala si z amplionu například Anja Pohontschová z Lužickosrbského institutu v Budyšíně. Podpora nyní činí 15,8 milionu eur, z nichž 7,6 milionu plyne ze spolkového rozpočtu. Loni činila podpora 15,6 milionu eur.

Příslušníky slovanské menšiny všech generací svezly autobusy z jejich domoviny z nejvýchodnějšího kouta Německa k centrálnímu berlínskému bulváru Pod Lipami, který musel být kvůli pokojnému a chvílemi zpívajícímu průvodu manifestantů asi na půl hodiny uzavřen.

Z amplionů řečníků zněla vedle němčiny lužická srbština, takže hlavně překvapení turisté prakticky neměli šanci identifikovat, kdo a za co vlastně demonstroval. Lužickosrbské vlajky, které nesli někteří demonstranti, zase připomínají vlajky ruské. Mnohé lužickosrbské ženy přijely v tradičních krojích. Pouze z transparentů bylo možné vyčíst, že jde o protestní demonstraci "za ochranu lužickosrbského jazyka a kultury".

Lužičtí Srbové jsou od převratu podporováni prostředky z rozpočtů spolku a spolkových zemí Sasko a Braniborsko. Tyto dotace spravuje Nadace pro lužickosrbský národ, která peníze předává dále jednotlivým kulturním institucím.

Nuk vysvětlil, že i dříve existovala dlouhodobá fixní finanční dohoda, a rok od roku se vždy dařilo v parlamentu prosadit krátkodobý rozpočet, s nímž se dalo "s odřenýma ušima" vyjít. "Nová finanční dohoda předpokládá škrty v takovém rozsahu, že budeme muset v příštím roce zrušit 55 pracovních míst v unikátních lužickosrbských institucích," uvedl příklad úsporných opatření. Časem by prý mohly přestat vycházet lužickosrbské noviny a knihy, zaniknout dvojjazyčná divadla a nakonec lužickosrbské tradice.

Lužičtí Srbové prý také vkládají naděje do novopečeného saského premiéra Stanislawa Tillicha, který je příslušníkem této národnostní menšiny. "Pan Tillich se určitě pokusí podle svých možností vyvinout vliv na politiky v Berlíně, aby splnili naše očekávání," řekl Nuk. Tillich se ujal své funkce ve středu.

Lužičtí Srbové, pozůstatek původního slovanského obyvatelstva východní části Německa, jsou uznanou národnostní menšinou. Z asi 60 tisíc příslušníků menšiny jich na 40 tisíc žije v Sasku a 20 tisíc v Braniborsku. Lužičtí Srbové jsou jediný slovanský národ, který nemá vlastní stát. Historicky se Lužice, která dlouho patřila k českému království, dělí na Horní v okolí Zhořelce a Budyšína a Dolní s centrem v Chotěbuzi.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg při své dubnové návštěvě Saska ujistil Tillichova předchůdce Georga Milbradta, že Česká republika chce kulturní a vzdělávací projekty Lužických Srbů podporovat. Nuk ale podotkl, že například z Polska je zájem o problémy této menšiny silnější než ze strany České republiky.

Foto: CTK, Reuters