Maďarské volby mohou <span>zhoršit vztahy</span> se Slovenskem

Pokud dubnové parlamentní volby v Maďarsku dopadnou v souladu s aktuálními předpověďmi, čeká tamější stranický systém zásadní proměna. Pravicový Fidesz vystřídá u moci socialisty, kteří zemi vedli posledních osm let. Odhady rovněž ukazují na razantní nástup krajní pravice reprezentované Hnutím za lepší Maďarsko.

Výsledek voleb by mohl ohrozit již tak chladné vztahy Budapešti s Bratislavou. Populistická Slovenská národní strana (SNS) a Směr-sociální demokracie vykreslují šéfa nejsilnější maďarské strany Fidesz Viktora Orbána, podle průzkumů budoucího maďarského premiéra, jako hrozbu, napsal tento týden zpravodajský web hnonline.sk.

Orbán totiž během volební kampaně představil záměr udělit Maďarům žijícím v zahraničí občanství. Hovořil také o svolávání maďarských firem sídlících na Slovensku zpět do vlasti a naznačil prosazování autonomie maďarské menšiny, která obývá jih Slovenska.

Nedávno také oznámil, že po svém vítězství bude nejdříve jednat s "Maďary z Felvidéku (Horní Uhry)", teprve potom se slovenskou vládou, poznamenal hnonline.sk. Před časem také Slovákům vzkázal, že mají komplexy, protože ve srovnání s Maďary musejí bojovat o vlastní národní identitu.

Orbánovy výpady využívá především SNS, pozadu nezůstává ani Směr-SD slovenského premiéra Roberta Fica. Před slovenskými červnovými volbami je takzvaná maďarská karta a zastrašování voličů nebezpečím z Budapešti aktuální, jak již dříve předpokládali politologové.

"Vzájemné vztahy mezi zeměmi se po volbách zřejmě vyhrocovat budou, očekávám radikalizaci," citoval server hnonline.sk politologa Juraje Marušiaka. Orbánův ostrý kurz podle něj vyplývá z požadavku voličů.

Politolog a slovenský Maďar László Öllös považuje obavy Orbána za zbytečné. "Vše je dělané jen verbálně, aby měli voliči strach a volili strany, které se chovají dostatečně militantně," řekl. Jako premiér může podle něj Orbán dokonce pozitivně překvapit. Před slovenskými volbami také zřejmě nebude chtít nahrávat SNS či Směru-SD.

Další politolog Michal Horský se podle hnonline.sk domnívá, že lepším vztahům mezi Budapeští a Bratislavou by pomohla obměna současné slovenské vládní koalice. Zvláště přítomnost SNS kontroverzního Jána Sloty vnímají Maďaři nelibě. Stabilizaci sousedských poměrů by mohla zajistit vládní přítomnost Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a strany zaměřené na maďarskou menšinu Most-Híd.

Na nacionalistickou notu zahrálo v maďarské předvolební kampani také ultrapravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Šéf Jobbiku Gábor Vona slíbil, že bude v parlamentu tvrdý.

Prohlásil, že "vylije nočník", na kterém dosud seděli vládní socialisté a opoziční Fidesz. Na první zasedání parlamentu chce přijít ve stejnokrojové vestě Maďarské gardy, kterou založil Jobbik, napsal na svém webu slovenský list Pravda.

Jobbik, který bude ve volbách soupeřit se socialisty o druhé místo, voliče láká na řešení "cikánské kriminality", nulovou toleranci vůči politické kriminalitě a zdanění zisků nadnárodních společností.

Národní shromáždění je jednokomorový parlament, který sestává z 386 poslanců volených na čtyřleté funkční období. Parlament je volen takzvaným supersmíšeným volebním systémem, který spojuje proporční a většinovou volbu.

Celkem 176 poslanců je voleno většinovým systémem v jednomandátových obvodech, dalších maximálně 152 zákonodárců je voleno proporčně na základě regionálních kandidátek; zbylá křesla jsou obsazována z celostátních kandidátních listin stran.