Máte dojem bezmoci, říká český novinář v Itálii

Novinář italské veřejnoprávní televize RAI a stálý spolupracovník časopisu TÝDEN Josef Kašpar v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ popisuje, jak na něj působí otřesy půdy ve střední Itálii, které si vyžádaly přes dvě stovky obětí.

Úřady stále pohřešují asi dvacet lidí. Jakou mají podle italských záchranářů naději?
Počet pohřešovaných je nyní menší. Ale naděje na záchranu ještě jsou, vzpomínám si, že při zemětřesení v Umbrii před deseti lety zachránili několik lidí ještě tři dny po katastrofě. Dnes zachránili osmadevadesátiletou stařenku a jednu těhotnou ženu. Lidé, pokud mají chuť žít, jsou odolní.

ČTĚTE TAKÉ: Po zemětřesení 207 mrtvých: Itálie hlásí další otřesy

Slyšel jste nějaké další informace o české studentce, která prý při zemětřesení zahynula?
Přesné informace bohužel nejsou, hovořil jsem s vyslanectvím před deseti minutami, ještě nevědí. Ostatně premiér Berlusconi před hodinou oznámil, že pod sutinami koleje se nacházejí ještě čtyři studenti.

Jak jste otřesy prožíval vy a ostatní lidé v Římě?
V noci z neděle na pondělí jsem cítil, jak se pohybuje postel, pak začala vrzat a otevřela se skříň. Téměř jsem myslel na duchy, ale pak jsem viděl, jak se houpá lustr, a pochopil jsem, že je to zemětřesení. Ani ve dne to není zábava, dnes v poledne to s námi zahoupalo v televizi, ale v noci z toho jde opravdu strach, máte dojem bezmocnosti. Hodně lidí vyběhlo na ulici, já to vyřešil knihou.

Počet lidí, kteří přišli o své domovy, se počítá na desetitisíce. Jak prožívali deštivou noc v horách? Zazněly v italských médiích nějaké jejich stížnosti na reakci vlády na katastrofu nebo na činnost humanitárních organizací?
Situace lidí bez přístřeší nebyla opravdu příjemná. Mnozí strávili noc v automobilech, až teprve příští noc všichni budou mít někde lůžko. Jsou problémy, například mnoho lidí ještě v tomto okamžiku nemělo možnost se převléci, ale to vše víceméně závisí i na rozměrech katastrofy a rozloze území.

ČTĚTE TAKÉ: Obraz zkázy. Lidé hledají blízké holýma rukama

Fakt je, že první záchranné čety vyjely patnáct minut po zemětřesení. Italská administrativa je sice všelijaká, ale s přírodními katastrofami má zkušenost a při zákrocích v zahraničí se italská civilní obrana většinou setkala s velkou pochvalou. Co se týká humanitárních organizací, jejich moment ještě přijde, zatím hlavně operoval Červený kříž a profesionálové vyslaní státem a regiony.

Některé vesnice zemětřesení prakticky vymazalo z mapy. Vrátí se tam někdy normální život, nebo se lidé z míst, kde zažili tak příšerné trauma, odstěhují?
To je hlavní problém. Z tohoto důvodu existuje plán začít co nejdříve se stavbou provizorních sídlišť v blízkosti postižených měst. Něco jiného jsou malé vesnice na kopcích, které byly často poloprázdné. Tam mám své pochybnosti, také proto, že si ta rekonstrukce vyžádá obrovské částky a není jisté, zda se tam obyvatelé budou chtít vrátit.

Jaké historické památky jsou v ohrožení?
Těch je bohužel hodně, hlavně jde o kostely ve městě Aquila, které jsou románské a barokní, vlastně celé historické centrum i dalších menších měst. Hlavně se ale jedná o kostely a asi dva středověké hrady.

Jak pokračuje v italských médiích debata o předvídatelnosti zemětřesení? Přiklání se mínění na stranu seismologa Gioacchina Giulianiho, nebo dává spíš za pravdu geofyzikálnímu ústavu?
Já myslím, že většina se přiklání k názoru, že přesná předpověď místa a času zemětřesení není možná, lze pouze identifikovat rizikové oblasti a provádět řádnou prevenci, tedy zajistit pokud možno odolné budovy, jako to dělají například v Japonsku, kde je zemětřesení doma. A to se bohužel v Itálii často neděje, jak by mělo.

ČTĚTE TAKÉ: Ital předvídal zemětřesení. Nevěřili mu

Od katastrofy v Neapoli v roce 1980 uplynulo téměř třicet let. Mluví se o tom, že Itálie zaspala a že varováním už nepřikládá taková pozornost?
To je ten problém. Například poslední velká erupce Vesuvu byla v roce 1944, postačí, když se podíváte na americké válečné snímky při osvobozování Neapole a okolí. A všichni vědí, že to dříve či později bouchne. Existují plány na evakuaci, ale nikdo neví, kdy to bude a jak silně. A zemědělci klidně pěstují citrusy na úrodné půdě a poslouchají, jak to dole "bublá". Plány na evakuaci se týkají tří set tisíc osob.

Toto zemětřesení například připomnělo otázku, zda se má stavět ten velký most mezi Sicílií a pevninou, protože i tam jsou často zemětřesení.

Foto: Josef Kašpar a Reuters