Chemický útok v syrské Dúmě nemohl spáchat nikdo jiný než režim prezidenta Bašára Asada. V britském parlamentu to řekla premiérka Theresa Mayová, podle níž Rusko v Radě bezpečnosti OSN zablokovalo veškeré snahy o diplomatické řešení krize. Británie spolu se Spojenými státy a Francií v sobotu podnikla vojenský úder proti cílům v Sýrii.
Mayová rovněž odmítla, že se do nich Londýn zapojil jen proto, aby se zavděčil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
"Nemůžeme dopustit, aby se užití chemických zbraní stalo normálním," uvedla Mayová. Podle ní nemohl údajný chemický útok v Dúmě spáchat nikdo jiný než syrský režim, neboť barelové bomby s chemickou látkou shodily vrtulníky, které povstalci nemají k dispozici. Teroristé z organizace Islámský stát (IS) v oblasti nepůsobí, uvedla rovněž Mayová.
Premiérka obhajovala své rozhodnutí nařídit vojenský zásah proti cílům v Sýrii, aniž jej schválila Rada bezpečnosti OSN. Diplomatické snahy o řešení krize po údajném chemickém útoku podle ní selhaly, neboť všechny pokusy potrestat syrský režim nebo zahájit nezávislé vyšetřování zablokovalo v Radě bezpečnosti Rusko. Moskva podle Mayové podpořila Damašek i ve snaze zahladit stopy po použití chemických zbraní.
Předsedkyně vlády také upozornila, že vojenský zásah nebyl intervencí do syrské občanské války, ani snahou o změnu režimu v této blízkovýchodní zemi. Šlo podle ní o jednorázovou akcí, jejímž cílem bylo omezit schopnost Asadova režimu použít chemické zbraně proti vlastním lidem.
Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na řeč Mayové uvedl, že to, co se stalo v Dúmě je "hrozivé", britská premiérka by se ale měla "zodpovídat tomuto parlamentu, ne vrtochům amerického prezidenta".
"Dovolte, abych to řekla naprosto jasně, jednali jsme, protože to bylo v našem národním zájmu," reagovala Mayová a zdůraznila, že nesouhlasila s údery na Sýrii, aby vyhověla Donaldovi Trumpovi. "Neudělali jsme to, protože nás prezident Trump požádal, udělali jsme to, protože jsme byli přesvědčeni, že to je správné, a v tom nejsme sami. Akci, kterou jsme podnikli, se dostala široká mezinárodní podpora," řekla premiérka.
Mayová se rovněž ohradila vůči výtkám labouristů, že měla do rozhodování o vojenském zásahu zapojit parlament. Bylo podle ní "nutné zasáhnout rychle". Kritiku lídra opozice Corbyna, že akce byla "z pohledu zákona sporná", odmítla s tím, že omezený a cílený úder byl "nejen morálně správný, ale i legální".
Podle průzkumu zveřejněného televizní stanicí Sky News považuje sobotní úder na Sýrii za správný 49 procent Britů, 37 procent si myslí, že správný nebyl. V názoru na to, zda měla Mayová požádat parlament o svolení s vojenskou akcí, je britská společnost podle průzkumu rozdělena. Za správný její postup považuje 45 procent dotázaných, za špatný rovněž 45 procent.
