Spolková republika Německo čelí situaci, jakou od svého vzniku nezažila. Nepodařilo se sestavit vládu a není ani jasné, jakým způsobem by se tak mělo stát. Cestu ze slepé uličky budou politici hledat nejméně týdny, ale mnohem spíše měsíce, a to v době, kdy Evropa na zvládnutí výzev, kterým čelí, potřebuje silné Německo. Politická krize ale oslabuje řadu aktérů včetně kancléřky Angely Merkelové (CDU). Východiskem nakonec mohou být předčasné volby na jaře příštího roku. Ty však zřejmě na současném rozložení sil nic nezmění.
V německých poválečných dějinách trvalo v průměru 37 dní od voleb, než politické strany uzavřely koaliční smlouvu, a 43 dní, než nová vláda složila přísahu. Letos vyjednávání konzervativní unie CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených ztroskotalo téměř dva měsíce po zářijových parlamentních volbách. Než vznikne nová vláda, uplyne podle všeho výrazně více času než před čtyřmi lety, kdy kabinet složil přísahu až po 86 dnech, což je dosavadní rekord.
Situace, která v dějinách spolkové republiky ještě nenastala, jak v pondělí poznamenal prezident Frank-Walter Steinmeier, si vybírá daň mezi předními politiky. Především je to kancléřka Merkelová, na jejíž umění moderovat debatu a nalézat kompromis se dosud spoléhalo. Ani ona však nedokázala zabránit tomu, aby nespokojená FDP rozhovory o vládě ukončila. Třiašedesátiletá politička, která v čele Německa stojí už 12 let, tím utrpěla jednu z nejvýraznějších porážek své dlouhé politické kariéry.
Po zářijových volbách, v nichž CDU/CSU výrazně ztratila, tak už Merkelová podruhé v krátkém sledu přišla o velký kus autority. Kdyby v její Křesťanskodemokratické unii byl někdo, kdo by ji teď mohl nahradit, musela by zřejmě bojovat o politické přežití. Protože tomu tak není, počítá Merkelová s tím, že v případných předčasných volbách bude znovu kandidovat na kancléřku.
Ať už se předčasné volby uskuteční, či nikoliv, jasné je, že Merkelová bude v dohledné době do značné míry chybět na mezinárodní scéně, a to v době chystaného brexitu, vlády Donalda Trumpa v USA nebo snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona reformovat Evropskou unii. Německo, které v uplynulých letech často řešilo problémy jiných, se teď prostě bude muset zabývat samo sebou. Názorně to bylo vidět už v pondělí, kdy se Merkelová měla v Berlíně setkat s nizozemským premiérem Markem Ruttem, ale ze setkání nakonec sešlo. "Merkelová teď prostě na Rutteho nemá čas," konstatovala některá německá média.
Současná politická krize bude mít dopady i na řadu dalších bilaterálních vztahů, včetně těch česko-bavorských. Právě dny bavorského premiéra a šéfa Křesťanskosociální unie Horsta Seehofera jsou totiž zřejmě sečteny. Osmašedesátiletý politik, stejně jako Merkelová výrazně oslaben volebním výsledkem, se chce ve čtvrtek vyjádřit ke své politické budoucnosti. Málokdo ale pochybuje o tom, že se na politickém výsluní už dlouho neudrží. Na rozdíl od Merkelové má následovníka: bavorský ministr financí Markus Söder totiž nikterak nezastírá, že chce Seehofera nahradit.
Vedoucím politikům ostatních parlamentních stran zatím takový osud nehrozí, otazník nicméně visí nad předsedou sociálních demokratů (SPD) Martinem Schulzem, který stranu v září dovedl k nejhoršímu poválečnému výsledku a který ještě neoznámil, zda by v předčasných volbách znovu kandidoval na kancléře. Velmi jasně dává naopak najevo své odmítavé stanovisko, pokud jde o zapojení SPD do rozhovorů o příští vládě.
Jestliže se situace nezmění, a nic tomu zatím nenasvědčuje, budou prezident Steinmeier, kancléřka Merkelová a další politici v příštích týdnech volit mezi dvěma možnostmi: menšinovou vládou a předčasnými volbami. Menšinová vláda by v Německu mohla být stabilnější než leckde jinde. Kdyby jí ostatní strany chtěly vyjádřit nedůvěru, musely by se totiž zároveň shodnout na tom, kdo vystřídá šéfa kabinetu, což je za současného rozložení sil jen těžko představitelné. Přesto to není varianta, do níž by se Merkelové, která se slovem stabilita prakticky zaklíná, jakkoli chtělo. Prosazování zákonů ve Spolkovém sněmu by totiž pro takovou vládu mohlo být velmi složité.
Nejpravděpodobnějším řešením tak zůstávají předčasné volby. Po nich se ale vše může velmi rychle opakovat. Volby totiž podle dosavadních průzkumů veřejného mínění dopadnou prakticky úplně stejně jako ty zářijové.
