Německá kancléřka Angela Merkelová považuje za nutné, aby Rusko bylo zapojeno do amerického protiraketového štítu. Merkelová na to poukázala v rozhovoru pro televizní stanici ARD při příležitosti dnešní inaugurace nového amerického prezidenta Baracka Obamy.
Části systému protiraketové obrany chtějí Spojené státy vybudovat v Česku a Polsku. Rusko tento projekt už dlouho odmítá.
Merkelová od Obamy očekává snadnější spolupráci v mezinárodních otázkách. S nástupní návštěvou Obamy v Německu se počítá 3. dubna, kdy bude na summitu NATO ve francouzském Štrasburku a německém Baden-Badenu.
Šéfka německé vlády věří ve zlepšení vztahů mezi Ruskem a USA. V této souvislosti uvedla možnost určitého zapojení Ruska do systému americké protiraketové obrany. "Existovalo docela dalekosáhlé sblížení i v otázce, že Rusko bude zapojeno do takového raketového deštníku. Já to pokládám za potřebné, to budu také zdůrazňovat," prohlásila Merkelová.
Washington loni na podzim Moskvě nabídl spolupráci v systému protiraketové obrany. Obama současný projekt podpořil, ale řekl, že v jeho prospěch nelze ubírat prostředky na jiné priority, dokud nebude prokázána jeho efektivnost.
Šéfka německé vlády rovněž vyslovila přání, aby Obama se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem hovořil o možnostech dalšího odzbrojování. Za Bushovy éry podle ní byly vztahy mezi Ruskem ambivalentní, existovaly však i fáze dobré spolupráce, například při společném prosazení rezoluce Rady bezpečnosti k íránskému jadernému programu. Merkelová dále mimo jiné uvítala Obamovo oznámení, že povede rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu. "Každopádně věřím, že by se to mělo zkusit," podotkla.
Německá kancléřka, která letos svůj post bude muset obhájit v zářijových parlamentních volbách, od nového amerického prezidenta v obecné rovině očekává, že spolupráce bude založena na vzájemném naslouchání a že Washington bude svá rozhodnutí činit s vědomím, že jedna země nemůže problémy světa řešit sama.
K současné hospodářské krizi Merkelová poznamenala, že USA musí jako největší světová ekonomika obětovat část své suverenity a přistoupit na mezinárodní pravidla pro finanční trhy.
Dnešní německý tisk příliš velká očekávání spojená s nástupem Obamy spíš tlumí. Konzervativně-liberální Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) ve svém ekonomicky laděném komentáři upozorňuje, že okolnosti Obamova nástupu do prezidentského úřadu mohly být vzhledem k hospodářské krizi sotva obtížnější. Kritizuje přitom Obamovo pojetí boje proti ekonomické recesi. "Kdyby britský ekonom John Maynard Keynes nebyl už více než šedesát let po smrti, mohl by člověk myslet, že načrtl (americký) balíček pro konjunkturu," poznamenal FAZ.
Keynesiánské recepty, jak byly vyvinuty pod dojmem světové hospodářské krize 30. let, však podle komentátora v praxi většinou nemívají očekávaný účinek. Pokud chce Obama skutečně pomoci, měl by se koncentrovat na snižování daní, podotkl list.
Před přílišným optimismem varuje v dnešním redakčním úvodníku rovněž levicověji orientovaný Frankfurter Rundschau (FR). "I kdyby se mu podařilo to krajně nepravděpodobné, že USA dostane z dluhové pasti a jejich ekonomické degradace, nebylo by to ničím více, než obnovením stavu, který Američané dobře znají," píše list.
"Dnešní přísaha bude největší výstup Baracka Obamy a jím zůstane," pokračuje. Spojené státy však prý v Obamovi mají "jednoho z nejinteligentnějších, nejbdělejších a nejkomunikativnějších prezidentů ve svých dějinách". Frankfurter Rundschau však dodává, že Obama ve světě bude mít málo partnerů, kteří disponují "srovnatelnou mentální a emocionální vnímavostí".
"Mezinárodně máme málo důvodů doufat v Obamu," dodává FR. Například po Německu bude chtít, aby se silněji angažovalo v Afghánistánu, upozorňuje.
Merkelová v dnešním rozhovoru řekla, že Německo svou odpovědnost v Afghánistánu už má, a nepřímo odmítla další posilování vojenské přítomnosti Německa. "My jsme své rozhodnutí neučinili na základě toho, kdo je právě prezidentem, nýbrž na základě našich možností a schopností," řekla kancléřka.
Foto: AP a Reuters
