Merkelová: Zastavme příliv migrantů. Je nutná solidarita

Do pomoci Sýrii by se měla zapojit celá Evropa, která musí přispět k tomu, aby pro Syřany existovala jiná budoucnost než Bašár Asad či Islámský stát (IS). Prohlásil to francouzský prezident François Hollande během projevu v Evropském parlamentu. Podle německé kancléřky Angely Merkelové, která vystoupila bezprostředně po něm, musí evropská bezpečnostní a zahraniční politika odstraňovat příčiny, které lidi nutí, aby opouštěli své domovy. Potřeba k tomu jsou podle ní rychlá rozhodnutí i peníze.

"Pokud v tomto historickém testu obstojíme, vyjdeme z krize silnější," prohlásila německá kancléřka o situaci, kdy osmadvacítka jen těžce hledá, jak naložit se statisíci příchozími z krizových oblastí.

Podle šéfa Elysejského paláce čelí Evropa krizi bezpečnosti a jednoty, které jsou vyvolány terorismem, občanskými válkami a z nich plynoucím přílivem uprchlíků. "Každá krize znamená vyvolání strachu. Musíme se strachem žít, ale nesmíme se nechat strachem ovládnout," apeloval Hollande na země EU, aby se nesnažily uzavírat před světem a neodmítaly uprchlíky.

Do politického řešení situace v Sýrii by se podle něj měly zapojit a společně o něm s Evropou jednat rovněž Írán či Rusko, které nedávno zahájilo nálety na různé opoziční skupiny v několika syrských regionech. Jinak hrozí tato krize přerůst v totální válku, která bude mít pro Evropu nedozírné následky, varoval Hollande.

"Musíme se pokusit zastavit příliv migrantů," poznamenala Merkelová. Není podle ní možné se v době internetu uzavřít před děním ve světě. Problém v Sýrii by tak i podle Merkelové měl být řešen ve spolupráci všech mezinárodních hráčů.

V některých zemích EU v současnosti existují tlaky na obnovení vnitřních hranic mezi jednotlivými státy unie, což má zabránit volnému pohybu neregistrovaných běženců a migrantů. "Zpochybňování schengenského prostoru navracením hranic by byla tragická chyba. Je třeba řešit vnější hranice posílením ochrany států na okraji EU," prohlásil francouzský prezident.

Evropa by podle něho měla vytvořit jednotky společné ochrany vnějších hranic a společnou pobřežní stráž.

Německá kancléřka zároveň připomněla, že pomoc potřebují především syrští sousedé. "Turecko hraje klíčovou roli. Je to náš přímý soused," uvedla Merkelová. Zdůraznila také potřebu boje s převaděči a pašeráky lidí i nutnost lepší ochrany vnějších hranic unie.

Merkelová zopakovala, že řešení uprchlické krize není možné bez spravedlivého systému přerozdělování uprchlíků mezi členské státy osmadvacítky. Podobný systém ale odmítají některé země EU včetně České republiky.

"Dublinská pravidla jsou ve své stávající podobě zastaralá," míní německá kancléřka. Pravidla určující podobu evropského rozhodování o azylech byla podle Merkelové dobře promyšlená, ale tváří v tvář nynější krizi neobstála. "Proto potřebujeme nový přístup založený na spravedlnosti a solidaritě," prohlásila.

Vedle uprchlické krize hovořili oba státníci také o ekonomické situaci eurozóny a Řecka, situaci na Ukrajině či potřebě hájit společné evropské hodnoty.

V europarlamentu přijeli více než čtvrtstoletí po společném vystoupení kancléře Helmuta Kohla a prezidenta Françoise Mitterranda z revolučního roku 1989. Hollande v této souvislosti zmínil, že mezi oběma návštěvami existují paralely. I jejich předchůdci prý do Evropy přijímali nové evropské občany, "kterým se však tehdy neříkalo uprchlíci". Šlo tehdy o desítky milionů obyvatel postkomunistických zemí.