I 30 let po pádu berlínské zdi panují mezi bývalým západním a východním Německem značné rozdíly. Jeden z nich se podle studie firmy DekaBank týká finančního majetku. Domácnosti na východě země mají v průměru 40 tisíc eur (asi milion korun) uložených na účtu, investovaných do akcií nebo různých druhů pojištění, zatímco u obyvatel západní části Německa je to 63 tisíc eur (1,6 milionu korun). To je skoro o 58 procent více.
Nejbohatší jsou podle statistiky, která nebere v úvahu vlastnictví nemovitostí, domácnosti v Bavorsku (78 100 eur), Bádensku-Württembersku (74 700 eur) a Hesensku (70 300 eur). Na opačném konci žebříčku je trojice zemí bývalé Německé demokratické republiky (NDR), a to Meklenbursko-Přední Pomořansko (30 900 eur), Sasko-Anhaltsko (34 700 eur) a Braniborsko (40 400 eur).
Studie však zároveň ukazuje, že to jsou právě země bývalého východního Německa, kde se finanční majetek domácností zvyšoval nejrychleji. V Durynsku mezi lety 1993 a 2018 v průměru vzrostl o 288 procent, v Braniborsku o 251 procent a v Sasku-Anhaltsku o 237 procent. Naproti tomu v západoněmeckém Sársku byl nárůst jen 43procentní, ve Šlesvicku-Holštýnsku 57procentní a v Hamburku 87procentní.
"Proces sbližování mezi Východem a Západem byl zejména v prvních letech razantní," poznamenal ekonom DekaBank Ulrich Kater, který je ale skeptický k tomu, že by se zbývající rozdíl v dohledné době podařilo překonat. Zatím se z pětice bývalých východoněmeckých zemí jen jediná v této statistice dostala před některou ze zemí bývalého západního Německa. Durynsko je s průměrným finančním majetkem domácností 43 500 eur těsně před Brémami, kde tato částka činí 42 tisíc eur.
