Migrace i brexit. Malta přebírá předsednictví v těžké době

Zahraničí
30. 12. 2016 11:39
Evropská unie (ilustrační foto).
Evropská unie (ilustrační foto).

Evropské unii bude od ledna na půl roku předsedat Malta, tedy země, představující pouhých 0,08 procenta unijní populace. Kormidla EU se ostrov ve Středozemním moři ujímá v komplikované době, kdy zdaleka není zažehnána migrační krize, přetrvávají hospodářské potíže a nejpozději březnu by měla Británie oznámit, že z unie hodlá odejít.

Priority maltského předsednictví jsou tři a nechybí mezi nimi migrační problematika. Malta je do roku 2020 poslední středomořskou zemí, která unii povede. Právě přes Středozemní moře do Evropy stále míří desetitisíce afrických migrantů. A právě v maltské Vallettě se na konci roku 2015 unie poprvé dohodla na rozšíření spolupráce s africkými státy, které je nyní jednou z klíčových částí mixu kroků, jimiž se unie hodlá s migrací vypořádat.

Jako konkrétní cíle si Malta v migrační problematice vytkla snahu posílit společný unijní azylový systém tak, aby bylo možné "spravedlivěji rozdělovat migrační zátěž mezi členské země". Právě Malta má pokračovat v hledání shody nad návrhem Evropské komise, který v reformě azylového systému počítá také s případným povinným přerozdělováním migrantů v krizové situaci. To některé státy, především z východu EU, jednoznačně odmítají.

Malta chce ovšem tlačit také na to, aby byl úspěšně dokončen loni započatý program přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Také to ale některé unijní země odmítají a Slovensko a Maďarsko se kvůli věci soudí.

Dalšími prioritami jsou, jak uvádí i web předsednictví, jednotný trh, bezpečnost, sociální začleňování a vztahy s evropskými sousedy. A také námořní problematika - ta z pochopitelných důvodů nebyla v centru pozornosti Slovenska, které jako předsednická země končí.

Malta, která vstoupila do EU v roce 2004, se své předsednické role ujímá poprvé.

Místopředseda tamní vlády Louis Grech nedávno v Bruselu prohlásil, že je nejvyšší čas konkrétním způsobem řešit nejistoty a obavy, které cítí evropští občané. Za maltského předsednictví budou ve významných volbách hlasovat Nizozemci, Francouzi a velmi pravděpodobně také Italové. Ve všech těchto hlasováních mohou uspět lidé či strany, kteří právě na strachu a nejistotách společně s protievropskou rétorikou staví svou politickou kariéru.

Foto: ČTK , Zehl Igor

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ