Hlasovací místnosti se dnes otevřely v Moldově (Moldavsku), kde se konají parlamentní volby. Za favority jsou považováni proevropští komunisté, ale podle analytiků zřejmě nezískají dostatečnou většinu, jež by jim v následných prezidentských volbách umožnila zvolit nového prezidenta republiky.
Poslední komunistický režim v Evropě by se tak mohl dostat do potíží.
Nový parlament bude volit nového prezidenta. Vladimíru Voroninovi končí současný mandát 7. dubna a po třetí již nemůže kandidovat. Netají se ale tím, že by chtěl zůstat u moci tím, že zaujme některý jiný vysoký post způsobem jako Vladimir Putin; ten se po vyčerpání prezidentských mandátů nechal zvolit premiérem.
Právě v nejchudší zemi starého kontinentu s v uplynulých dnech hovořilo často o Německu - konkrétně o jeho sjednocení. Výrazně zvýšené popularitě se v Moldově těší politické strany, které propagují bratrský svazek či přímo spojení se sousedním Rumunskem.
Rumunsky hovořící země u jihozápadní hranice Ukrajiny, v níž žije 3,4 milionu obyvatel, byla už součástí Rumunska v letech 1918 až 1940.
Zhruba 800 tisíc obyvatel Moldovy už požádalo o rumunskou státní příslušnost. Podle některých diplomatů z Bruselu by se EU nijak nebránila tomu, kdyby se Moldované vyslovili pro spojení s Rumunskem.
Ostatně, vstup NDR do Spolkové republiky vytvořil v tomto ohledu precedens.
Za udržení Moldovy jako samostatného státu bojuje nejusilovněji Komunistická strana (KP), která vládne zemi už osm let. Prezident Moldovy a šéf tamních komunistů Vladimír Voronin vzbuzoval řadu let u svých krajanů naděje na „opětovné zrození socialistické společnosti".
Dnes je Voronin přítelem EU. Za Voronina země dosáhla stability a ekonomického růstu, ale nebyl schopen vyřešit problém Podněstří, jenž je jedním ze "zmrazených konfliktů" na
území bývalého Sovětského svazu.
Komunisté se zhlédli v Unii
Už loni Voronin při návštěvě Moskvy přislíbil, že Moldova je připravena poskytnout rozsáhlou autonomii neuznaným republikám.
Moldova podle něj přijme zákon vymezující postavení Podněstří (Transnistria). Návrh předpokládal, že Moldova se stane státem se dvěma autonomními republikami: se slovanským Podněstřím, které je od roku 1990 prakticky samostatné, ale nebylo světem uznáno, a s turkickou Gagauzií.
Voronin též přislíbil, že zachová autonomní vlajky, znaky, hymny a úřední jazyky, ale také to, že nebude reprivatizovat podněsterské podniky, které vesměs vlastní ruští investoři.
Starokomunistu Voronina zřejmě déle trápí představa, že se Podněstří může kdykoli obrátit na světovou veřejnost s žádostí o uznání, a radši obětuje málo, aby neztratil mnohem více.
V zemi dnes může ve 2020 volebních místnostech hlasovat na 2,4 milionu oprávněných voličů, kteří vybírají 101 poslanců parlamentu. V Moldově je přítomno na tři tisíce místních i zahraničních pozorovatelů, kteří mají dohlížet na čistotu voleb.
Foto: ČTK/AP a Reuters
