Ústřední rada muslimů v Německu (ZMD) vyzývá, aby některé islámské svátky byly uzákoněny pro celou republiku. Šéf ZMD by chtěl, aby šlo o svátky dva. V některých spolkových zemích už mají vyznavači islámu právo mít kvůli své víře v některé dny v roce volno.
Bývalý německý prezident Christian Wulf (CDU), který musel v únoru 2012 s ostudou předčasně opustit svůj úřad, kdysi prohlásil, že "islám patří k Německu". I když za to sklidil od svých krajanů vlnu kritiky, je faktem, že islám je Spolkové republiky přinejmenším "součástí".
Vrchní muslimové v Německu to vidí stejně jako Wulf. Šéf ZMD Aiman Mazyek navrhuje za celoněmecké islámské svátky dva dny. První během postního měsíce Ramadánu a druhý na svátek oběti.
Tradiční islámské svátky se řídí dle lunárního kalendáře Hijri a jsou pohyblivé.
Bylo by to důležitým výrazem politické integrace a podtrhlo by to toleranci v naší společnosti, argumentuje Mazyek v listech významné Mediální skupiny WAZ (podle Westdeutsche Allgemeine Zeitung).
Nejde podle něj o pracovní volno pro všechy občany, ale jen o právo muslimů nemuset ze zákona pracovat v určité dny. Ve světě práce by to podle něj bylo výhodné pro všechny strany.
Jako příklad uvádí polici, v níž by jako oplátku za své volno vzal za (křesťanského) kolegu směnu o Velikonocích.
Otázka muslimských svátků je nicméně v Německu složitá. V zemi žijí zhruba čtyři miliony muslimů.
WAZ cituje třeba významného křesťansko-demokratického politika Wolfganga Bosbacha (CDU), který vystupuje proti uzákoněným islámským svátkům.
Nevidí k tomu "široko daleko žádný důvod", protože SRN "nemá žádnou islámskou tradici". Nyní existující svátky v Německu vznikly v západní, křesťanské tradici.
Například v Hamburku jsou už ale v tomto směru dále. Tamní starosta Olaf Scholz (SPD) podepsal loni se zástupci muslimských a alávitských spolků státní dohodu, podle níž mají muslimské a alávitské svátky stejné postavění jako neuzákoněné křesťanské svátky.
Jako dobrý krok to označily i některé jiné spolkové země v Německu. Mezi nimi Bádensko-Würtembersko a Berlín. Hlavní město rovněž schválilo muslimským pracujícím a studentům právo na jejich svátky.
Třeba Guntram Schneider (SPD), ministr sociálních věcí Severního Porýní-Vestfálska, považuje rozšiřování zákonných svátků za "hospodářsky nefinancovatelné", upozorňuje WAZ.
Smysluplné řešení by však podle něj mohlo vypadat tak, že firmy by svých nekřesťanským zaměstnancům mohly dávat muslimům během vrcholů jejich svátků dovolenou, případně by se to mohlo řešit vyrovnávacím volnem tam, kde existují pracovní konta.
Právní expert CDU Patrick Sensburg údajně vyzývá, aby se neuhýbalo a předně se chránily svátky, které Němci mají. Zlobí ho také nekřesťanské chování jeho spoluobčanů. Je prý absurdní, co se děje například při některých party o Velkém pátku v Berlíně.
