Liberální kriminál
Na ostrově, ale bez zdí. Norská věznice vězňům věří

Žádné zdi, ostnatý drát ani želízka, jen voda kolem dokola. To je norský vězeňský ostrov Bastöy, na němž žije 115 vězňů. Uniknout se jich pokusilo jenom pár. Aby se sem dostali, museli obstát v těžké konkurenci a hlavně prokázat motivaci. O to, zda jsou to pachatelé menších přečinů nebo vrazi, přitom nešlo, popisuje tuto norskou věznici stanice CNN v době, kdy se v Oslu rozhoduje o osudu atentátníka Anderse Behringa Breivika.

Mezi vězni je muž odsouzený kvůli drogám. Chodí do počítačového kurzu, aby se připravil na život venku. "Několikrát denně cely otevírají, můžete si vyjít na zdravý vzduch, najíst se. Zamykají se v osm hodin večer," říká tento muž, který nechtěl prozradit své jméno.

Fotogalerie:

Na ostrově, ale bez zdí. Norská věznice vězňům věří

A zdravý není jen vzduch, věznice má "zelené" ambice. "Ekologické myšlení je o odpovědnosti za přírodu, za budoucnost, jak vaše vnoučata vyrostou," vysvětloval guvernér věznice Oyvind Alnaes. Používají spíš koně než auta, a i ta musejí jezdit na biopaliva; odpady se spalují v elektrárně.

Pro dalšího vězně Toma Cristensena, který se nezdráhal představit, jsou doménou těžké stroje, s nimiž pracuje. "Můžete si tady uvařit, nakoupit jídlo v obchodě, žijete tady podobně jako venku," popisuje svůj život. Ostrov má rozlohu 2,6 km čtverečních, personál čítá na sedmdesát lidí - jen pět jich ale ve věznici zůstává přes noc.

Na ostrově před stoletím bývala vězeňská kolonie pro mladistvé, jejich vzpoura je zápletkou předloňského filmu Král Ďáblova ostrova. Současná věznice se také objevila v bonusovém materiálu na DVD Sicko od kontroverzního amerického dokumentaristy Michaela Moora.

"Snažíme se nabírat vězně všeho typu, ne jen ty hodné," řekl guvernér Alnaes. Patřil k nim tak třeba Arnfinn Nesset, ředitel domova důchodců, který v 70. letech zabil 22 svých svěřenců. Po čtrnácti letech jej pustili za dobré chování. Nebo muž, který vraždil motorovou pilou, tu mohl pracovat v lese - s tím stejným nástrojem.

Strážce John Fröyland přiznává, že svoboda je tady tak velká, že s tím někteří vězni mají problém. "Někteří vězni přicházející po letech strávených ve věznicích s přísnější ostrahou se s tím špatně vyrovnávají. Je to pro ně moc svobody, jsou jí tak přehlceni, že chtějí raději zpět do střežených věznic."

Mnozí si ale uvědomují, že mají štěstí, protože je to zřejmě nejlepší věznice na světě, i když i v ostatních norských trestnicích s lidmi jednají s podobným respektem. Ředitelka norské vězeňské služby Marianne Vallonová to říká jasně: "Snažíme se je postupně připravit na svobodný život a myslíme si, že jediné, oč jsou vězni připraveni, je osobní svoboda. Každodenní život ve věznici by měl být co nejvíc podobný tomu na svobodě. Myslíme si, že to je pro společnost nejbezpečnější."

A asi to funguje, protože po propuštění se v Norsku za mříže vrací jen 20 procent trestanců, což je mnohem méně než jinde. Třeba v Británii a USA se do několika let vrací polovina.

"Vězni chápou, že by neměli kam utéct. Jaká je alternativa? Strávit zbytek života na úprku, nebo si odsloužit trest na Bastöyi? A pokus o útěk znamená, že se sem už nedostanete," vysvětloval strategii Alnaes, i když připouští, že pár takových pokusů už bylo. Ovšem od pokusu o útěk je má odradit i nárok na dvoutýdenní prázdniny na pevnině.

50 let 007

Před padesáti lety vznikla první bondovka. Zrodila se nejdelší filmová série všech dob a nehynoucí fenomén. V čem spočívá tajemství úspěchu agenta Jamese Bonda? Čtěte v aktuálním Instinktu.

Aktuální vydání zakoupíte ve stánku nebo si můžete objednat předplatné.

 

V Norsku je více otevřených vězeňských zařízení, ale žádné není jako Bastöy. CNN chce reportáží z tohoto unikátního ostrova poskytnout informaci o tom, jak se Norové dívají na vězeňský systém. Pro ně je to rehabilitace, ne odveta. Věří, že čím blíž jste společnosti, do níž se máte vrátit, tím snadněji se s ní pak znovu sžijete.