Německo musí vzít vězně z Gunatánama, to budou USA požadovat od Spolkové republiky. Pro 17 Ujgurů z americké vojenské trestnice by byl Mnichov perfektním novým domovem. Bavorská metropole je ochotná vězně přijmout, avšak spolková kancléřka s ministrem vnitra se tomu vzpěčují, uvádí magazín Der Spiegel.
Vězeň číslo 281 by se v Mnichově mohl usídlit, stejně jako 16 dalších Ujgurů z Guntánama. Mohli by se učit německy v ujgurském sdružení, mohli by se s dalšími Ujgury modlit, mohli by pracovat v bistru Taklamakan, které nese jméno pouště v jejich bývalé domovině, anebo v supermarketu Umut, což značí v překladu „naděje".
Mohli by se dokonce zamilovat do ujgurských dívek. Kandidátky by byly, neboť ujgurská komunita ve starobavorském Mnichově je mladá.
ČTĚTE TAKÉ: Odysea vězňů z Guantánama. Z Číny do Albánie
V hlavním městě Svobodného státu Bavorsko žije zhruba 500 Ujgurů, což je nejpočetnější ujgurské společenství v Evropě. Jeho členům je v průměru 35 let, většina má vzdělání a jen málo jich je bez práce.
Ve městě je 11 malých ujgurských podniků. Mnichov by byl perfektním místem pro ujgurské vězně ve věznici na Guantánamu, píše Spiegel.
Město vyslovilo ochotu je přijmout, avšak zemský ministr vnitra Joachim Hermann (CSU) a jeho spolkový rezortní kolega Wolfgang Schäuble (CDU) se tomu brání, stejně tak kancléřka Angela Merkelová. Obávají se protestů Číny. V zemi jejich původu totiž Ujgurové platí za potenciální nepřátele státu.
Rodina Asgara Cana (49) opustila Čínu ze strachu před útlakem a mučením. V roce 1979 byl Can jedním z prvních Ujgurů v Německu.
Naučil se rychle německy, vystudoval na vysoké škole obor podnikové hospodářství. Poté se rozhodl bojovat v Mnichově za věc svého lidu.
Jeho sdružení Světový kongres Ujgurů se skrývá v okolí nádraží v jedné šedé budově zbudované po válce. Can vypráví, že do Německa přišla většina jeho krajanů začátkem devadesátých let minulého, když už byl Mao déle mrtev a padla železná opona. Vypráví, že v Číně miliony Ujgurů šikanují a pronásledují už od roku 1949 - déle než Tibeťany.
Ujgurové jsou podle Cana nejstarším z turkických národů, jsou hrdí, rádi zpívají a tančí. Jazyky přední Asie mají podle něj kořeny v ujgurštině, čínští kuchaři kopírují ujgurská jídla.
Také italské těstoviny, které přivezl do Evropy Marco Polo z Asie, vymysleli Ujgurové. Můžou být snad vynálezci těstovin špatní?
Ujgurové ale nemají žádnou popstar jménem dalajlama, žádnou lobby v Hollywoodu a také ne tu správnou víru. Jsou muslimové, byť velmi liberální, kteří se prý dobře snesou se všemi západními způsoby života. Ale vyprávějte to někomu po 11. září roku 2001.
Oněch 17 Ujgurů na Guntánamu bylo na útěku na Západ, když je lapili lovci lidí v Pákistánu a prodali americké armádě.
Cana podporují jiné menšiny, například bavorští Zelení. Šéfka jejich frakce v zemském sněmu Margarete Bauseová sídlí jen několik kilometrů od centra Ujgurů. Před dvěma lety ji Ujgurové pozvali na kongres do kanceláře Bauseová záhy vtrhla světová politika.
Objevil se v ní čínský generální konzul. „Ujgurové jsou terorisé," pravil a vyzval jí, aby na kongres nechodila, neboť tím zatíží čínsko-německé vztahy. Zněl výhružně, uvedla zelená politička. Něco takového prý dosud nezažila.
Čínský generální konzul Ujgury v Německu bedlivě sleduje. A loni v létě bavorský úřad na ochranu ústavu prohlásil, že se na ujgurskou obec musí blíže podívat. Je třeba vyjasnit, jakou roli hraje Světový kongres Ujgurů v útocích na cíle v Číně. Úřad zatím nezískal žádné poznatky, které by divoká obvinění vůči Ujgurům dokládaly.
Na vězně z Guantánama je už Asgar Can připraven. Našel i organizaci, jež se stará o traumatizované oběti mučení.
Foto: GFBV, AP a Reuters
