Protesty na italské politické scéně vyvolala snaha nového rakouského kabinetu umožnit některým obyvatelům Jižního Tyrolska získat rakouské občanství. Příslušný návrh obsahuje program vlády kancléře Sebastiana Kurze, kterou jmenoval prezident. Francie vyjádřila naději, že nová vláda konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) bude respektovat "evropské hodnoty". Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že bude sledovat, jaké budou evropské postoje nové vlády.
Zmínka o tom, že obyvatelé Jižního Tyrolska, kteří hovoří německy a ladinsky, budou moci získat rakouské občanství, se na přání FPÖ dostala do vládního programu. "Lidé z Jižního Tyrolska si budou moci požádat o rakouské občanství v roce 2018, nejpozději na počátku roku 2019," uvedl rakouský poslanec Werner Neubauer, který má v FPÖ na starosti vztahy s Jižním Tyrolskem. Výročí sta let od konce první světové války, po které Rakousko o Jižní Tyrolsko přišlo, by podle něj bylo ideálním datem pro zavedení navrhovaného opatření.
Tyrolsko bylo po rozpadu Rakouska-Uherska na základě smlouvy ze Saint-Germain z roku 1919 rozděleno na dvě části - rakouskou a italskou. Severní a východní část tvoří samostatnou rakouskou spolkovou zemi, jižní je součástí italského autonomního regionu Tridentsko-Horní Adiže. Němčinu za svou mateřštinu v Jižním Tyrolsku označilo v roce 2011 70 procent lidí, románský jazyk ladinštinu čtyři procenta.
Proti snaze o udělení rakouského občanství obyvatelům Jižního Tyrolska se postavili zástupci italské vlády i opozice. "Nová rakouská vláda vedená Kurzem je výrazem dalšího úspěchu nacionalistické fronty v Evropě," napsal na Facebooku státní tajemník ministerstva zahraničí Benedetto Della Vedova. Udílení občanství na základě etnického principu by podle něj mělo vážné následky na "multikulturní a otevřenou Evropu". Della Vedova zároveň připomněl, že na podobném principu už v minulosti začalo občanství udělovat Maďarsko premiéra Viktora Orbána.
"Ruce pryč od Itálie," napsala na Facebooku předsedkyně italské krajně pravicové strany Bratři Itálie (Fratelli d'Italia) Giorgia Meloniová. Kriticky reagoval také předseda Evropského parlamentu, Ital Antonio Tajani. "Evropa má sice mnoho chyb, éru nacionalismu ale už uzavřela," uvedl. Předseda socialistické frakce v EP Gianni Pittella vyjádřil "hluboké znepokojení nad vznikem pravicově extremistické vlády v Rakousku".
Předseda Evropské rady Donald Tusk, se kterým se Kurz v úterý v Bruselu setká, vyjádřil přesvědčení, že Rakousko bude hrát "konstruktivní a proevropskou roli v Evropské unii".
Francouzské ministerstvo zahraničí v reakci na jmenování nové rakouské vlády uvedlo, že počítá s tím, že Vídeň bude dodržovat "evropské hodnoty". Kritikou nešetřil například bývalý socialistický šéf francouzské diplomacie Jean-Marc Ayrault: "Tři krajně pravicoví ministři na klíčových pozicích v Rakousku. Na co ještě evropští demokraté čekají?"
Šéfovi rakouské vlády Kurzovi pogratulovala německé kancléřka Angela Merkelová, která si přeje pokračování dobré spolupráce obou zemí. Německo bude podle ní sledovat, jaké budou evropské postoje nové rakouské vlády. Zároveň připomněla Kurzovo prohlášení, že Rakousko chce být aktivním partnerem v Evropě. V tomto ohledu se na to těší, dodala.
Předseda německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz vyjádřil obavy "z posunu doprava" v řadě evropských zemí. Bavorská CSU naopak vyjádřila radost z toho, že v novém rakouském kancléři získalo Bavorsko a Německo "dalšího spojence v Evropě". "Nový kurz Rakouska v azylové politice je milníkem v evropských dějinách," vyjádřil nadšení předseda protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland.
