Nizozemci se po dlouhá desetiletí pyšní svou liberálností a údajnou tolerantností. V některých směrech jde - či spíše šlo - o postoj ojedinělý. To je i příklad marihuany, u které ale nyní Holandsko postupně ztrácí svou výjimečnost. Také proto celkem pětatřicet nizozemských měst a obcí vyzvalo vládu v Haagu, aby umožnila pěstování konopí v zemi.
Nizozemské zákony sice povolují privátní konzumaci určitého množství marihuany, ale neumožňují konopí pěstovat. Nynější vlna změn legislativy na různých místech světa však uvolňuje dosavadní restrikce spojené s marihuanou, což vede k tomu, že Holanďané, kteří byli dosud v čele, začínají na tomto poli pokulhávat.
Proslulé nizozemské coffee-shopy sice na jedné straně měkké drogy legálně prodávají, ale na straně druhé se jimi musejí zásobovat ze zdrojů nelegálních. Často od drogových band.
Tento stav je živnou půdou pro organizovanou kriminalitu a současně stojí policii drahocenný čas, který by mohla věnovat jiným důležitým věcem.
Četní starostové a experti z pětatřiceti nizozemských obcí, mezi nimi Amsterdam, Rotterdam a Utrecht, se proto shromáždili v první polovině února v posledně jmenovaném městě, kde došli k závěru, že nazrál čas na změnu zákonů.
Současná situace je podle nich neudržitelná. Kavárny, kde je možné konzumovat měkké drogy, jsou odkázány na neprůhledné světy, konstatoval rotterdamský starosta Ahmed Aboutaleb. Na shromáždění přijali manifest určený nizozemské vládě.
Vláda však čerstvou iniciativu na legalizaci pěstování konopí odmítla s tím, že by se to setkalo s odmítnutím okolních zemí, které už tak Nizozemce kvůli jejich liberální drogové politice dlouhodobě kritizují. Pro mnoho evropských milovníků marihuany, hlavně z Německa, Francie a Británie, je Holandsko rájem, kam s oblibou vyrážejí.
Utrechtský expert na měkké drogy Victor Everhardt, který byl jedním z hlavních organizátorů citovaného setkání starostů, se už tři roky zasazuje o zřizování takzvaných cannabis-clubs, konopných klubů, jakýchsi sdružení zahrádkářů ve volném čase, v nichž by bylo možné konopí legálně pěstovat.
V takových klubech by podle něj šlo měřit obsah THC samičích rostlin konopí. Jeho iniciativě ale vláda nefandí. Podobné návrhy se už objevily také v jiných evropských zemích. Ani tam ale neuspěly.
Tak to ale nemusí být napořád. Svět je vůči marihuaně stále přátelštější. Ve Spojených státech, jež si v uplynulých desetiletích vepsaly do štítu nulovou toleranci a s velikou pompou vedly válku proti drogám, si lze dnes koupit konopí legálně ve státě Colorado a stát Washington se chce k této praxi připojit. Colorado umožňuje také kontrolované pěstování marihuany - s náležitým zdaněním. Jihoamerická Uruguay legalizovala konopí úplně.
Od sedmdesátých let minulého století patřilo Nizozemí k málo státům na světě, v nichž si šlo zapálit jointa, aniž byl kuřák obratem zatčen. Bylo povoleno mít u sebe malé množství drogy, pět gramů, pro osobní potřebu.
Po letech dohadů s okolními zeměmi zavedly jihonizozemské provincie 1. května 2012 takzvaný "wietpas" (pas, povolenku na konopí), čímž cizinci přišli o možnost legálně nakupovat marihuanu v coffee-shopech. To mohli od zmíněného data jen nizozemští státní příslušníci a Nizozemci žijící v zahraničí.
Pasy se ale, jak se ostatně předvídalo, neosvědčily. Sporné opatření vehnalo marjánky chtivé cizince do náruče nelegálních dealerů. A část Holanďanů se zdráhala si pas pořídit, protože se obávali zneužití vytvářených seznamů s jejich jmény. Strachovali se třeba, že je vyhodí ze zaměstnání. Úřadům totiž nelze věřit.