Maďarsko dále rozšiřuje ochranu svých hranic proti masám migrantů, kteří přicházejí do EU. Ve velkém při tom používá velmi účinnou a odstrašující moderní variantu ostnatého drátu, takzvaný žiletkový drát. V řadě jazyků včetně češtiny se mu také říká "NATO drát". Maďarům se ho podle dostupných údajů nějaký čas nejspíše nedostávalo, a tak ho sháněli, kde mohli.
A to zřejmě i v České republice, kde se rovněž vyrábí. Už v srpnu rozeslala Budapešť dotaz výrobcům v několika zemích, když hledala dodavatele devíti tisíc až deseti tisíc balíků NATO drátu.
Jeden jeho velký německý producent se ale médiím pochlubil, že maďarskou objednávku v podstatě odmítl, respektive na ni nereagoval. Jde o podnik Metanox GmbH Berlin, který vede daný výrobek pod označením "Natodraht".
"Tento drát má bránit kriminálním činům. Třeba vloupání. Když dospělí a děti utíkají, tak to není zločinné. Proto jsme na tento velký obchod nereagovali žádnou nabídkou," řekl mluvčí firmy listu Die Welt.
Další německý obchodník sice Maďarům nabídku učinil, oni si ho ale nevybrali. Šéf této nejmenované firmy uvedl, že vše muselo jít velmi rychle a bylo to neprůhledné. Zpětně prý jsou rádi. "Děti chycené v ostnatém drátu jsou ostuda," prohlásil.
Řada jiných výrobců ale takové zábrany, před ani zpětně, zřejmě nemá a Maďary NATO drátem zásobuje.
Vláda v Budapešti ho přitom potřebuje stále více. Zabezpečuje s ním své hranice se Srbskem, s Rumunskem a aktuálně i s Chorvatskem. Přitom se nezdá, že by žiletkového drátu měla nedostatek.
K názoru zmíněných zástupců německých firem, kteří vyjádřili v souvislosti s dodávkami NATO drátu Maďarsku morální zábrany, je ale vhodné něco dodat. Je sice fakt, že tento drát používá hojně armáda, policie, věznice, jaderné elektrárny nebo různé firmy, avšak nezřídka se uplatňuje i při ochraně majetku občanů.
Pokud jde o Německo, jeho soukromé využití se v zásadě nezakazuje.
Ve Spolkové republice se s žiletkovým drátem můžou setkat také mírumilovní demonstranti. Nedávno ho například použila policie při protestech ve Frankfurtu nad Mohanem proti politice Evropské centrální banky a EU.
NATO drát se tak nasazuje i proti unijním občanům, když se objekty EU mění v pevnosti.
Žiletkový drát sestává z jednoho drátu jako jádra, do nějž jsou s krátkými mezerami upevněny čepelky, což jsou ostré kousky tenkého plechu. Drát se nepoužívá jen na plotech a ohrazeních, ale lze ho snadno a rychle instalovat i na zemi.
Jde o jeden z nejúčinnějších bezpečnostních mechanismů v tomto oboru. Zranění, která způsobuje, obvykle odradí většinu těch, kdo by ho chtěli překonat. Žiletky totiž dokážou způsobit těžká zranění, ba dokonce i smrt. Ani to však některé zoufalé migranty neodradilo a vyskytly se případy, kdy přes NATO drát házeli děti.
V samotné Spolkové republice zavedli žiletkový drát spojenci USA v NATO. První verze tohoto typu ostnatého drátu už ale používalo Vilémovské Německo za první světové války.
Po válce druhé měl drát zprvu dlouhé roky jen vojenské využití.
Avšak koncem 60. a 70. let začal postupně nacházet i využití komerční.
Různé typy NATO drátu se odlišují třeba v délce "žiletek" - od deseti až do šestašedesáti milimetrů. Čím delší, tím mají údajně větší odstrašující efekt.
Neexistují ale žádné spolehlivé studie, které by prokázaly, že delší čepelky jsou účinnější v zabránění snah o překonání plotu s NATO drátem.
