Plán vlády v Prištině přeměnit nynější Kosovské bezpečnostní síly (KSF) v pravidelnou armádu je špatně načasovaný a může mít vážné důsledky pro euroatlantické ambice Kosova. Novinářům to po jednání ministrů zahraničí zemí NATO řekl v Bruselu generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Doplnil, že špatné načasování nápadu v Prištině opakovaně kritizoval veřejně i v soukromých rozhovorech s tamními lídry. "NATO podporuje kosovské bezpečnostní síly ve stávajícím mandátu. Jakákoliv změna tohoto mandátu musí být v souladu s ústavou," upozornil.
Pokud bude mandát KSF nyní změněn, bude podle Stoltenberga muset NATO znovu posoudit míru svého zapojení v Kosovu. "To jsme jasně oznámili už několikrát a naše pozice se nemění," zdůraznil. Jaké přesně by důsledky byly, ale zatím spojenci podle něj nerozhodli.
Kosovské bezpečnostní síly KSF vznikly v roce 2009 s tím, že mají být multietnickým bezpečnostním sborem, který se bude zpočátku zapojovat především do civilních krizí či naléhavých situací. Kontrolu nad bezpečností v Kosovu přitom převzaly mezinárodní síly KFOR pod vedením NATO.
Priština chce ve snaze o posílení svrchovanosti prosadit přeměnu KSF v pravidelnou armádu, což vyvolává obavy především v Srbsku. "Žádáme obě strany, aby snížily napětí a zdržely se provokativních prohlášení a kroků," podotkl Stoltenberg. Upozornil, že dialog mezi Prištinou a Bělehradem komplikují i nová cla, která Kosovo zavádí.
