Nedostatek vojáků
Němci plánují rekrutovat unijní občany do armády. Češi jsou pro

Německá armáda kvůli nedostatku nových rekrutů uvažuje o tom, že by do svých řad začala přijímat i občany jiných zemí Evropské unie. V rozhovoru, který zveřejnily listy mediální skupiny Funke, to řekl generální inspektor bundeswehru Eberhard Zorn. Podle listu Hamburger Abendblatt ministerstvo obrany už v této záležitosti oslovilo své partnery z 26 unijních zemí. Ochotné o věci diskutovat jsou údajně čtyři země včetně Česka.

Nábor občanů z jiných zemí EU do německé armády je podle Zorna "jednou z možností", které bundeswehr v současnosti prověřuje tváří v tvář nedostatku rekrutů z řad Němců. Pokud by k němu nakonec skutečně došlo, týkal by se hlavně vysoce odborných profesí v armádě. "Mluvíme tu například o lékařích či odbornících na IT," vysvětlil generální inspektor bundeswehru, jehož funkce odpovídá zhruba šéfovi generálního štábu.

O možnosti brát do německé armády cizince se hovoří v Německu už dlouho. Poprvé s nápadem přišel Karl-Theodor zu Guttenberg, který stál v čele ministerstva obrany letech 2009 až 2011. Loni se možnost náboru unijních občanů dostala do armádní "bílé knihy", tedy jakéhosi plánu rozvoje bundeswehru. Občané jiných členských zemí EU mohou už sloužit v armádách Belgie, Dánska, Irska či Lucemburska.

Hamburger Abendblatt (HA), který patří do skupiny Funke, napsal, že německé ministerstvo obrany v čele s Ursulou von der Leyenovou oslovilo ve věci náboru cizinců do bundeswehru 26 zemí EU. Diskuzi jsou podle něj otevřeny jen čtyři země: Česko, Dánsko, Švédsko a Belgie. Francouzi nabídli, že budou s Němci o věci debatovat, dali ale najevo skepsi.

Další unijní státy podle HA nereagovaly vůbec nebo odmítavě. Například Finové upozornili, že v jejich zemi funguje základní vojenská služba, Chorvati údajně odmítli s tím, že by služba občanů v cizí armádě byla v rozporu s ústavou. Bulhaři, Rumuni, Slovinci a Řekové vyjádřili obavy, že by kvůli lepšímu platovému ohodnocení do Německa odešlo příliš mnoho jejich občanů, což by ohrozilo obranyschopnost jejich zemí.

Generální inspektor německé armády Zorn má podle svých slov pro poslední z argumentů pochopení, bundeswehr ale prý hledá řešení. "Musíme samozřejmě prověřit, jak to udělat, abychom ve vztahu k našim evropským partnerům nevystupovali jako konkurenti," řekl.

Podle časopisu Spiegel, který se odvolává na interní dokument ministerstva obrany, se chce armáda zaměřit především na občany unijních zemí, kteří v Německu dlouhodobě žijí a plynule hovoří německy. Právě tento krok by totiž mohl rozptýlit obavy některých zemí, že jim Německo odláká vlastní potenciální rekruty. Bundeswehr má podle Spiegelu zájem především o Poláky, Italy a Rumuny. Občanů těchto tří zemi ve věku 18 až 40 let žije podle dokumentu v Německu téměř 600 tisíc.

Na konci letošního roku bude v bundeswehru podle ministryně von der Leyenové sloužit 182 tisíc žen a mužů, tedy o 6500 více než v roce 2016. Do konce roku 2025 chce mít německá armáda až 203 tisíc příslušníků.

Parlamentní zmocněnec pro armádu Hans-Peter Bartels dnes upozornil, že už nyní je německá armáda multikulturní. Slouží v ní totiž zhruba 13 procent lidí s kořeny v cizině. Původ mají například v Africe a na Blízkém východě, nejvíce je podle Bartelse v řadách bundeswehru ale takzvaných ruských Němců, tedy lidí, kteří se do Německa mohli přistěhovat ze Sovětského svazu či jeho nástupnických států na základě německého původu a získat občanství.