Přestože se čínští soudruzi snažili seč mohli, německá kancléřka Angela Merkelová si postavila hlavu a v neděli přijala čtrnáctého tibetského dalajlamu Tändzina Gjamccha (72).
Vysloužila si tím pohrůžky Číny i podporu doma. Ekonomické vztahy s čínským obrem přesto zůstávají v centru německých zájmů.
Aby provokace čínské strany nezašla příliš daleko, označila německá strana hodinové setkání jako soukromou schůzku. Nekonala se proto žádná tisková konference, krátký čas byl vymezen jen pro fotografy.
Navzdory německé protokolární zdrženlivosti ale Čína dala najevo svou zlost a na protest proti berlínské návštěvě duchovního vůdce Tibetu odřekla víkendové německo-čínské sympozium v Mnichově, jehož se měla účastnit německá ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesová. Pohrozila také dalšími postihy. Merkelové se přesto dostalo podpory nejen z její vlastní Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale i z řad opozice.
Čína varovala před přijetím dalajlamy Německo již minulý týden. Stejně tak i Rakousko, které Tändzin Gjamccho rovněž navštívil a setkal se s kancléřem Alfredem Gusenbauerem.
„Dalajlama jednoduše není jen náboženská postava. Pod maskou víry je dlouholetý politický exulant zapletený v separatistických aktivitách," řekl minulý týden podle čínské agentury Sin-chua mluvčí ministerstva zahraničí Ťiang Jü.
Dalajlama je symbolem tibetského úsilí o nezávislost na čínské nadvládě. Do Berlína se v neděli vypravil s hesenským křesťanskodemokratickým premiérem Rolandem Kochem, s nímž se již delší dobu přátelí. Koch ve svém vyjádření ocenil podporu německé kancléřky lidským právům a náboženské svobodě. Podle jeho názoru také nehrozí narušení čínsko-německých vztahů, Čína prý jen testuje, jak daleko může zajít.
Německá kancléřka není první západní političkou, která se s dalajlamou oficiálně setkala. Například americký prezident George Bush přijal tibetského vůdce k rozhovoru již v květnu 2001, bezprostředně po svém nástupu do úřadu.
Merkelová v čínské politice vystupuje odlišně než její předchůdce Gerhard Schröder. Bývalý kancléř například na úrovni EU brojil za zrušení zbrojního embarga vůči Číně. Zdržoval se také jakékoli kritiky stavu lidských práv v Číně. Jeho postoj se lišil i od oficiální linie jeho červeno-zelené koalice.
Aby dal své čínské politice v Německu přijatelnější obal, inicioval tzv. dialog právního státu (Rechtsstaat-Dialog). Jde o nezávazná čínsko-německá setkání, na nichž se projednávalo například fungování německých soudů nebo vnitropolitické dění spolkových stran.
Právě na jednom z těchto setkání Čína nyní odřekla svou účast. Podle analytiků však 
nejde o nijak zásadně významné setkání a navíc je spojeno ještě s bývalou vládou a ne s nynější kancléřkou.
Merkelová vzbudila pozornost již během své návštěvy Pekingu minulý měsíc, když se o čínském vedení ve vztahu k lidským právům vyjádřila kriticky. Setkala se také se čtyřmi novináři, aby podpořila váhu svobody tisku.
Někteří komentátoři připisují citlivost Merkelové vůči otázkám lidských práv jejímu východoněmeckému původu.
Navzdory čínskému prskání je ale pekingská vláda na podobnou kritiku dostatečně zvyklá a je vůči ní víceménně imunní. Dobře totiž ví, že ekonomické zájmy na spolupráci s rychle rostoucím komunistickým obrem nakonec na Západě vždy převážily a zmínky o lidských právech tedy toleruje jako určitý povinný bonmot, který dělá dobrý dojem na citlivější západní voliče.
Ani Merkelová není ve svém kritickém postoji nijak důsledná. Význam Číny pro Německo jasně ukázala tím, že se do „říše středu" od začátku svého úřadování již dvakrát vypravila. Německá vláda kritiku ze strany Číny několikrát odmítla a poukázala na dobré německo-čínské vztahy. Zároveň zdůraznila, že řešení tibetské otázky lze hledat jen v dialogu mezi čínskou vládou a dalajlamou.
Na fotografiích: (1), (3) Německá kancléřka Angela Merkelová a tibetský dalajlama během nedělní schůzky v Berlíně, (2) Dalajlama s rakouským kancléřem Alfredem Gusenbauerem během návštěvy Rakouska minulý týden, 20. září 2007.
Foto: AP
