Německo novou kampaní odrazuje běžence z Balkánu

Německé úřady se snaží odradit obyvatele balkánských států od toho, aby v Německu žádali o azyl. Úřady v nové kampani na Facebooku upozorňují na vysoký počet odmítnutých žádostí a varují, že neúspěšní žadatelé o azyl mohou dostat několikaletý zákaz vstupu do Německa.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zahájil kampaň na sociální síti tento týden. V nadcházejících dnech chce opakovaně vyvěšovat text v albánštině a v srbštině, v němž upozorňuje, že běženci ze západního Balkánu mají jen mizivou šanci získat v Německu azyl, 99,8 procenta takových žádostí německé úřady odmítají.

BAMF na Facebooku také upozorňuje, že Německo zkrátilo lhůty pro azylové řízení s občany balkánských zemí a navíc se chystá snížit sociální dávky, které těmto lidem vyplácí do chvíle, než padne konečné rozhodnutí o udělení nebo odmítnutí azylu. Úřad rovněž varuje, že odmítnutým žadatelům o azyl mohou německé úřady na pět let zakázat vstup nejen do Německa, ale do všech zemí takzvaného schengenského prostoru, který zahrnuje většinu států Evropské unie.

Ředitel BAMF Manfred Schmidt uvedl, že cílem kampaně je odradit běžence z balkánských zemí od snahy získat azyl ještě dřív, než zaplatí převaděčům za cestu do Německa. "Velmi mnoho lidí z těchto zemí přichází do Německa s falešnými očekáváními a podávají žádosti o azyl, které nemají vůbec šanci na úspěch," řekl Schmidt. "Snažíme se proto varovat před podvodníky, kteří v touze po zisku šíří lži o jistotě azylu a o snadno dostupných pracovních místech a bytech v Německu," doplnil.

Německo patří mezi evropské země, které nejvíc přitahují uprchlíky. Letos příliv běženců výrazně zesílil, od začátku letošního roku o azyl v Německu požádalo 258 tisíc lidí a za celý rok to bude přinejmenším půl milionu. Loni bylo žadatelů o azyl 202 tisíc

Z letošních žadatelů o azyl tvoří téměř 40 procent lidé ze západního Balkánu, zejména z Kosova a z Albánie. Jejich žádosti úřady v naprosté většině případů odmítají, kvůli přívalu evropských běženců se ale prodlužuje i azylové řízení s lidmi z Blízkého východu a severní Afriky, kteří prchají před válečnými konflikty a mají poměrně velkou šanci azyl v Německu získat.

Útěk Albánců z Kosova za lepším životem na Západě vzrostl loni a kulminoval počátkem letošního roku. V Srbsku se pohybují zcela legálně, protože Bělehrad neuznává nezávislost Kosova a tamní obyvatele považuje za své občany, dál do Maďarska a tím do schengenského prostoru bez kontroly hranic se pak Kosované dostávají tajně mimo oficiální přechody. Mnozí ale mají platné srbské dokumenty, s nimiž mohou vycestovat.