Ministři vnitra všech 16 německých spolkových zemí po svém dnešním setkání doporučili zahájit nový pokus o soudní zákaz krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD). Není ale jasné, zda se k takovému kroku připojí i spolková vláda. První pokus NPD zakázat totiž narazil v roce 2003 u Ústavního soudu a panují obavy, že krach nového pokusu by mohl extremisty jenom posílit.
Zemští ministři se už letos v březnu shodli, že před kýženým podáním návrhu na zákaz strany mají být systematicky shromažďovány důkazy o její neústavnosti.
Po rozpuštění NPD, která je v současnosti zastoupena v zemských sněmech Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska, v minulých dnech volala řada německých politiků. Jejich úsilí ještě zesílilo po loňském odhalení buňky neonacistických vrahů přistěhovalců. Německá vláda ale hodlá takový návrh podat pouze v případě, že bude jisté, že jej ústavní soud znovu nezablokuje.
Kancléřka Angela Merkelová dnes ještě neměla jasno v tom, zda se k zemským ministrům připojí i vláda. "Přece není pochyb o tom, že chceme potírat pravicový extremismus v Německu. "Když už se takový návrh na zákaz NPD podá, chci, aby to mělo perspektivu," prohlásila kancléřka v rozhovoru s televizní stanicí Phoenix. Merkelová bude o tématu ve čtvrtek jednat se zemskými ministerskými předsedy.
V roce 2003 soud zastavil příslušný proces, když vyšlo najevo, že na vedení NPD jsou napojeni agenti Úřadu na ochranu ústavy, německé kontrarozvědky, která NPD popisuje jako "rasistickou, antisemitskou a revizionistickou" stranu, která usiluje o zrušení demokratického zřízení. NPD zase označuje německou ústavu za "diktát", který Německu vnutily západní mocnosti po roce 1945.
Žádost o zákaz NPD v roce 2001 k Ústavnímu soudu podaly společně německá vláda a parlament.
