Německé bezpečnostní složky používají nový systém, který jim má pomoci mezi muslimskými radikály najít ty skutečně nebezpečné. Chtějí tak zabránit opakování útoků, jako byl ten předvánoční v Berlíně, který si vyžádal 12 obětí a desítky zraněných. Atentátníka Anise Amriho sice německé složky nějakou dobu sledovaly, nedomnívaly se však, že od něj vychází bezprostřední nebezpečí.
"Německo a Evropa jsou už více let terčem teroristických skupin. Útoky ve Würzburgu, Ansbachu, Essenu, Hannoveru a Berlíně potvrdily prognózu bezpečnostních úřadů: I v Německu může kdykoliv dojít k útokům," říká šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch.
Spolkový kriminální úřad nyní registruje 616 muslimských extremistů, kteří mohou představovat nebezpečí. Zhruba polovina z nich je v zahraničí a polovina v Německu. Kolem 100 radikálů je toho času ve vazbě.
Na svobodě se tak ve spolkové republice pohybuje asi 200 extremistů, o nichž jsou německé bezpečnostní složky přesvědčeny, že by mohli spáchat závažný politicky motivovaný trestný čin, tedy teroristický útok. Sledovat nepřetržitě všechny z nich je však prakticky nemožné, a proto je nutné odlišit ty nejnebezpečnější.
Spolkový kriminální úřad proto ve spolupráci s psychology na univerzitě v jihoněmecké Kostnici vyvinul systém nazvaný Radar-iTE. Na rozdíl od současných a - jak se ukázalo - ne vždy spolehlivých metod nevychází tento systém z toho, jak moc jsou sledované osoby věřící nebo jaký mají světonázor, ale hlavně z toho, jak se skutečně chovají.
Systém nabízí standardizované otázky týkající se života a chování sledovaných. Některé z nich podle magazínu Spiegel zní takto: Už byla daná osoba trestaná? Jaký má postoj k násilí? Má vojenské zkušenosti? Má přístup ke zbraním? Jak vychází s úřady? Nakolik je zapojena do společnosti mimo islamistickou scénu?
Na základě analýzy odpovědí pak systém radikály rozdělí do tří skupin podle toho, zda představují vysoké, výrazné nebo mírné riziko. Sledovací a další aktivity bezpečnostních složek se díky tomu mohou zaměřit především na ty nejnebezpečnější extremisty.
Systém zatím používá BKA a postupně je zaváděn i v jednotlivých spolkových zemích. Do všech by se měl dostat do léta.
O tom, že by mohl fungovat lépe než ty dosavadní, svědčí i případ berlínského atentátníka Amriho. Na osmistupňové škále, kterou policie také používá a kde stupeň jedna znamená největší riziko, byl Amri zařazen na stupeň pět. Ten nesprávně značil, že útok z jeho strany není příliš pravděpodobný. Když se však zpětně poznatky o Amrim zadaly do nového systému, označil ho za vysoce nebezpečného.
