Skupina německých profesorů kvůli pomoci Řecku podala k ústavnímu soudu žalobu na stát. Akademici žádají, aby německá vláda až do rozhodnutí soudu žádné peníze do Atén neposílala. Zatím není jasné, jak dlouho by soudu mohlo trvat, než vynese verdikt.
Žaloba byla podána v Karlsruhe skupinou pěti akademiků. Mezi nimi je také emeritní profesor ekonomie na univerzitě v Tübingenu Joachim Starbatty, který je známým euroskeptikem.
Starbatty a další tři ekonomové německou vládu postavili před soud už v 90. letech minulého století. Tehdy napadli rozhodnutí vlády, že se Německo vzdá národní měny a místo marky zavede na svém území jednotnou evropskou měnu euro. Na tuto stížnost ale soud reagoval odmítavě.
Informace o podání žaloby akademiky přišla prakticky v okamžiku, kdy německý parlament (Spolkový sněm) uvolnil cestu finanční pomoci Řecku. Pro záchranný balíček hlasovalo 390 z 601 poslanců. Tím můžou v příštích třech letech plynout do Atén úvěry ve výši 22 miliard eur.
ČTĚTE TAKÉ: Turci se smějí EU a Řecku. A buší se v prsa
Turisté nepřijedou, bojí se rozbouřené Řecko
Nebyla to široká většina, jak by se u takového velkého aktu solidarity předpokládalo, ale schválení nebylo ohroženo. Vedle černo-žlutých (CDU/CSU a FDP) vládních poslaneckých frakcí pomoc podpořili i Zelení. Opoziční sociální demokraté (SPD) se hlasování většinově zdrželi. Levice (Die Linke) byla proti.
Ještě letos má krachující Řecko dostat zhruba 8,4 miliardy eur. Kredity má vydávat státní banka KfG. Ručí za ně stát, což v důsledku znamená daňoví poplatníci.
Po dolní komoře parlamentu má úvěry schválit ještě komora horní - Spolková rada. "Není to bez rizika, o tom není pochyb," připustil německý ministr zahraničí a šéf FDP Guido Westerwelle.
Eurozóna se s Mezinárodním měnovým fondem nedávno dohodla na programu pomoci pro Řecko. V příštích třech letech by tak Atény měly dostat půjčku asi 110 miliard eur (zhruba 2,9 bilionu Kč), z čehož zdaleka největší část připadá na Německo. To má poskytnout asi 22,4 miliardy eur.
Foto: Profimedia a ČTK/AP
