Němečtí lékárníci a praktičtí lékaři neočekávají rychlé zlepšení v dodávkách léků, kterých je nyní nedostatek. Píše to ve středu agentura DPA. Jedná se například o některé přípravky pro děti či některé druhy antibiotik a léků proti rakovině. Na situaci zareagoval i německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, který by chtěl v Evropě posílit výrobu účinných látek používaných v lécích. Podle odborníků jde o krok správným směrem, který však bude mít jen omezený dopad.
"Bude dlouho trvat, než se situace zlepší. Předpokládáme, že problémy s dodávkami budou pokračovat v roce 2023 a budou se týkat většího počtu léků," řekl deníku Rheinische Post šéf Sdružení lékárníků Severní Porýní Thomas Preis. Problémy s dostupností některých druhů léčiv zaznamenávají i praktičtí lékaři, uvedla místopředsedkyně asociace německých praktických lékařů Nicola Buhlingerová-Göpfarthová.
Na situaci hodlá reagovat spolkové ministerstvo zdravotnictví. Ministr Lauterbach by chtěl v Evropě posílit výrobu účinných látek pro léčiva. Ministr toho chce dosáhnout změnami v cenovém nařízení, které musejí dodržovat pojišťovny a lékárníci. Některé léky by tak zdravotní pojišťovny mohly pořizovat za vyšší ceny než nyní. To má podpořit evropské výrobce a motivovat farmaceutické firmy k výrobě v Evropě, kde jsou náklady vyšší než například v Asii, kde se velká část účinných látek v současnosti vyrábí. Právě problémy s výrobou v Asii se podílejí na nedostatečných dodávkách v Evropě.
Lauterbachův plán má podporu vládních stran, podle představitelů lékárníků a praktických lékařů bude mít ale jen omezený dopad. Zdravotnický expert opoziční strany CSU Stephan Pilsinger se domnívá, že vládní opatření by se dotklo jen malé části z 330 léků, u kterých jsou nyní problémy s dodávkami.
Zdravotní pojišťovny naopak označily Lauterbachovy plány za "dárek farmaceutickým společnostem". Pozitivně nápad ministra zdravotnictví hodnotí přední ekonomický expert na řízení zdravotnictví Wolfgang Greiner, podle kterého má podíl na současných problémech i aktuální podoba lékové regulace. Přesunutí výroby do Evropy však podle něj zabere několik let, takže by společnosti v krátkodobém horizontu měly hledat i nové kapacity v dalších oblastech mimo Asii, například v Austrálii, Kanadě, USA či Brazílii.
Výpadky v dodávce léků řeší také Česká republika. V poslední době se v zemi nedostává například sirup proti horečce pro děti Nurofen. Podle lékařů a lékárníků má vliv na nynější výpadek léků pro děti mimo jiné větší poptávka způsobená silnější epidemií nemocí dýchacích cest. Minulý týden české ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že výrobce ale slíbil dodávku 300 tisíc balení Nurofenu pro děti do ČR, přičemž první část, zhruba třetina, by měla dorazit do Vánoc. S ohledem na problémy v dodávkách léků ministerstvo plánuje v novele zákona o léčivech stanovit pro distributory u některých důležitých druhů přípravků povinnost držet dvouměsíční zásobu. Podle některých odborníků je u léčiv na recept problém i v omezení jejich maximální ceny ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a úhrady ze zdravotních pojišťoven, která sice drží ceny pro pacienty níž než v okolních zemích, výrobci ale kvůli tomu někdy mohou lék přednostně dodávat tam, kde je cena vyšší.
