Do kyperského parlamentu se v nedělních volbách vůbec poprvé dostali neonacisté hlásící se k řeckému krajně pravicovému Zlatému úsvitu. Ve sněmovně o 56 místech obdržela Národně-lidová fronta (ELAM) dvě křesla. Vítězem v Řeky obývané části ostrova se podle očekávání stalo pravicové Demokratické shromáždění (DISY), které podporuje nynější hlavu státu. Má sice jen 18 poslanců, to ale neovlivní sestavení vlády, protože tu v kyperském prezidentském systému sestavuje hlava státu.
Jako druhá skončila opět levicová Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL), která bude zastoupena 15 poslanci. Celkem je v parlamentu zastoupeno osm stran.
Volby byly považovány za důležitý test pro stávajícího konzervativního prezidenta Nikose Anastasiadise, který je v úřadu od roku 2013. Prezident vyzdvihl vítězství své strany, ale zároveň uznal jako varování zejména na kyperské poměry vysokou neúčast ve volbách, která dosáhla 33,3 procenta.
Loni Anastasiadis obnovil jednání se zástupci Severokyperské republiky, jejichž cílem je znovusjednocení rozděleného ostrova.
Kypr je rozdělen od turecké invaze z července 1974, kdy Ankara vyslala do severní třetiny ostrova vojska v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků. Ti chtěli připojit Kypr k Řecku. Kypr je nyní členským státem EU, ale fakticky jde jen o jižní, řeckou část ostrova, zatímco severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává jen Turecko.
Proto je také kyperský parlament obsazen jen 56 zákonodárci, zbývajících 24 míst je vyhrazeno pro zástupce severu ostrova, kteří ale v parlamentu nezasedli od roku 1964.
