Německo se od ruského vpádu na Ukrajinu snaží rychle snižovat závislost na ruském plynu, jeho úsilí ale ohrožuje nejen dostupnost náhradních zdrojů, ale i nízká hladina Rýna a dalších řek. Dlouhotrvající sucho totiž komplikuje dodávky uhlí a dalších energetických surovin, neboť lodě nemohou plout plně vytížené. Řeka Rýn je přitom pro Německo důležitou energetickou tepnou.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck kvůli nejistému toku ruského plynu opakovaně vyzývá celé Německo k šetrnému využívání energií. "Každá uspořená kilowatthodina má smysl," říká Habeck. Německo se dokonce kvůli posílení energetické bezpečnosti rozhodlo aktivovat uhelné elektrárny držené v záloze a podle informací listu The Wall Street Journal odloží i trvalé odstavení svých posledních tří jaderných elektráren, které chtělo od sítě odpojit na konci letošního roku.
Úbytkem vody v Rýnu je znepokojen místopředseda vlivného Svazu německého průmyslu (BDI) Holger Lösch. "Přetrvávající období sucha a nízká hladina vody ohrožují zásobování průmyslu. Podniky se připravují na nejhorší. Již tak napjatá hospodářská situace v podnicích se dále zhoršuje," sdělil Lösch novinářům.
Lösch upozornil i na to, že ohrožena je rovněž energetická bezpečnost. "Enormně nízké hladiny řek by mohly zhoršit stav nouze v energetickém zásobování. Politické plány dočasně více spoléhat v době plynové krize na uhlí mohou zmařit masivní problémy v dopravní kapacitě. Závislá na lodní dopravě je nejen doprava uhlí, ale i pohonných hmot," varoval.
Německá média ve svém zpravodajství nejčastěji zmiňují elektrárnu Staudinger v hesenském Grosskrotzenburgu, konkrétně její pátý uhelný blok. Elektrárna stojí na břehu Mohanu, přítoku Rýna. Společnost Uniper, která ji provozuje, na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku počátkem srpna upozornila, že až do 7. září může kvůli omezeným zásobám uhlí docházet k nepravidelnostem v provozu tamního 510megawattového bloku.
Elektrárna Staudinger, kterou Uniper označuje za jednu ze svých nejvýkonnějších v Německu a za největší konvenční v Hesensku, má funkční ještě čtvrtý blok. Tento blok, kde je energetickým zdroje zemní plyn, je v rezervě kvůli zajištění síťové stability.
Málo vody v německých řekách sice plavbu neznemožnilo, ale lodě musí kvůli zachování nízkého ponoru plout méně vytížené, třeba jen na dvou třetinách kapacity. Transport surovin se tak prodražuje a zatěžuje další dopravní cesty, protože musí vyplout více lodí nebo je nezbytné náklad přeložit na železnici či kamiony.
Za pomyslné nejužší hrdlo lodní dopravy na středním a dolním toku Rýna označuje Spolková správa vodních cest (WSV) úsek u městečka Kaub nedaleko Koblence, kde ve středu dopoledne vodočetná lať ukazovala výšku hladiny na 34 centimetrech. To bylo proti úterý o dva centimetry více, nadále je ale tato hodnota kritická. Pro lodní dopravu je tak Kaub klíčový, neboť určuje, jak moc mohou být lodě vytíženy.
WSV poznamenává, že vodočet neznamená skutečnou hloubku řeky, protože nula na takové stupnici je jen předem zvolený pevný bod, který bývá umístěn pod dlouhodobě nejnižším naměřeným vodním stavem. Klíčová je proto hloubka plavební dráhy, která v Kaubu při 34 centimetrech na vodočtu činí 1,46 metru. U města Emmerich na hranici s Nizozemskem se vodočet dostal dokonce do záporu, ve středu dopoledne ukazoval minus jeden centimetr. Plavební dráha zde ale i tak má za takového stavu hloubku 1,95 metru.
