Předčasné volby v Nizozemí skončily po sečtení 97 procent hlasů patem. Liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) získali 31 křesel, jen o jedno více než sociální demokraté ze Strany práce (PvdA). Dosavadní premiér Balkenende končí s politikou. Skutečným vítězem je ale antiislamista Wilders.
Kdyby hlasovali středoškoláci, triumfoval by Wilders na prvním místě.
Výrazně posílila Strana pro svobodu (PVV) známého protiislámského politika Geerta Wilderse. Po sečtení 97 procent hlasů získala 24 mandátů oproti dosavadním devíti. Jde sice o výrazné posílení pozice wildersovců v dolní komoře parlamentu, ale pro PVV je to i zklamání, protože ještě před třemi měsíci jí přisuzovaly průzkumy až 30 křesel. Přesto Wilders neskrýval radost a prohlásil, že je to "úžasný den pro Nizozemí". "Musí nás brát vážně," dodal.
Podle voleb na školách, které se už tradičně organizují několik dní před těmi skutečnými, by se z vítězství těšil blonďák Wilders. Středoškoláci, letos jich hlasovalo 90 tisíc, by do parlamentu poslali 30 poslanců PVV.
Volby znamenají velký neúspěch pro Křesťanskodemokratickou výzvu (CDA) současného premiéra Jana Petera Balkenendeho. Strana nizozemského politika, který úřad ministerského předsedy zastával od roku 2002, ve 150členném parlamentu získá jen 21 křesel, což je o dvacet méně než při posledních volbách v roce 2006. Balkenende už oznámil, že za volební debakl přebírá odpovědnost a končí s politikou. Neusedne ani jako poslanec v parlamentu.
ČTĚTE TAKÉ: Nizozemí volí. Kritik islámu propadl na čtvrtou příčku
Patový výsledek by výrazně zkomplikoval sestavení vládní koalice. Někteří experti očekávali, že kabinet společně sestaví VVD, CDA a liberální D66. Tato možnost však nejspíš nyní neplatí, protože tato koalice by neměla k dispozici dostatečný počet mandátů. Většinu by patrně nemělo ani seskupení VVD, CDA a Wildersovy PVV. Málo hlasů je i pro vládní spolupráci dvou stran VVD a PvdA, která byla dosud považována za nouzové řešení. Špičkový kandidát socialistů (PvdA) Job Cohen se krátce před středeční půlnocí nechal slyšet, že by si dokázal představit koalici s D66 a Zelenou Levicí (GL).
Nejpravděpodobnější se v současnosti jeví vznik takzvané purpurové koalice, tedy stran z pravé i levé strany politického spektra. Na základě odhadů by bylo prakticky možné sestavit jen koalici, která by obsahovala nejméně čtyři politické strany. Je také velmi pravděpodobné, že ve vládě již nebude figurovat CDA.
Průzkum, který zveřejnila nizozemská televizní stanice NOS, rovněž odhalil, že voliči by si za svého premiéra nejvíce přáli šéfa sociálních demokratů Joba Cohena. Preferuje ho celkem 26 procent voličů, kteří dnes odevzdali svůj hlas. Šéfa liberálů Marka Rutteho by si za ministerského předsedu přálo 24 procent voličů. Současného premiéra Balkenendeho by v čele vlády rádo vidělo jen 12 procent hlasujících.
Otázkou zůstává, jaký vliv bude mít patový volební výsledek na plánované rozpočtové škrty. Nizozemské ekonomice se sice v rámci eurozóny nevede vůbec špatně, ale rovněž se potýká s rychle rostoucími dluhy. Otázkou rovněž zůstává, zda velké posílení PVV nasměruje do vlády kontroverzního Wilderse. Ten se krátce po vyhlášení odhadů nijak netajil radostí z toho, že se jeho strana stala třetí nejsilnější v zemi a přeskočila tradiční CDA. "Grandiózní!!!" reagoval Wilders.
Strana pro svobodu nicméně mohla dopadnout ještě lépe, pokud by se naplnily volební průzkumy z letošního března, podle nichž měl sedmačtyřicetiletý politik s výraznou blonďatou kšticí dokonce šanci stát se premiérem.
Na tahu je nyní královna Beatrix, u níž se budou ode dneška, tedy od čtvrtka, střídat poradci a politici. Panovnice pak určí tzv. informátora, který bude stěžejní osobou při snahách o sestavení vládní koalice. Očekávají se složitá jednání.
Foto: ČTK/AP
