Zeppeliova tribuna v Norimberku patří k největším reliktům nacistického režimu. Kolik návštěvníků z celého světa k ní každý rok zavítá, nelze přesně říct, neboť stojí na otevřeném prostrantsví, ale hovoří se o více než 200 tisících. Město chce řečnickou tribunu Adolfa Hitlera restaurovat a učinit z ní místo poznávání historie. Hovoří se o nákladech 70 milonů eur (asi 1,9 miliard Kč).
Místo, kde se v Norimberku konaly říšské stranické sjezdy, pokryl na konci listopadu první letošní sníh. Na tamnní hlavní tribuně "Zeppelinhaupttribüne" se ale hned poté, co dosněžilo, objevil muž s velkým koštětem, jenž začal bílou pokrývku mést. Téměřsurrealistický obrázek. Na tomto 360 metrů dlouhém a až 20 metrů vysokém kolosu zdánlivě nekonečná práce.
Od stoupání na tribunu ale většinu návštěvníků neodradí ani sníh, ani varovná cedule "Enter at your own risk".
Protože je tribuna porézní, musí se hlavně její zadní stěna stále znovu zajišťovat, aby návštěvníkům nepadaly na hlavu odlupující se kousky lasturovaného vápence.
Už roky se město Norimberk snaží o generální sanaci tribuny, jež proslula fýrerovými projevy. Ve svém středu konstruke připomínala téměř kazatelnu.
Na opravu stavby chce Norimber vydat 70 milonů eur. Je to mnoho? Listu Süddeutsche Zeitung architekt Josef Reindl řekl, že za přimřenou by poažoval i sumu 150 milionů eur. Kdyby to bylo smysluplné... Ale v tomto směru ho sužují masivní pochybnosti.
Reindl je členem sdružení "Baulust", v němž jsou architekti, stavební inženýři a umělci. Společně přemýšlej, co by šlo s trubunou udělat. Třeba jen levněji zastřešit? Diskutují také o tom, zda má být tato památkově chráněná stavba vůbec zachována.
Oproti nim má norimbersdká radnice, na níž vládnou sociální demokraté (SPD) a křesťanští sociálové (CSU), celkem jasno. Má se z ní stát místo, kde se bude poznávat historie.
Na opravu tribuny, Zlatého sálu, který se ukrývá v jejím nitru (plocha 300 metrů čtverečních), a okolního areálu chtějí vydat už zmíněných 70 milonů eur.
Doufají ve finanční pomoc Bavorska a Berlína.
Zeppelinova tribuna a Zeppelinovo pole (také louka) mají jméno podle slavného německého generála a stavitele vzucholodí Ferdinanda von Zeppelin (též Ferdinand Graf von Zeppelin), který žil v letech 1838 až 1917, a jenž tu přistál roku 1909 se svým vzdušným plavidlem LZ6.
V letech 1935 až 1937 byla Zeppelinova louka přestavěna podle návrhu vůdcova dvorního architekta Alberta Speera. Jako místo pro nacistické pochody a srazy.
Na severovýchodně straně pole vyrostla jako dominující kulisa Zeppelinova tribuna.
Je to jedina dokončená stavba velkoryse plánovaného komplexu. Celkově nabízel areál místo pro 320 tisíc lidí, z toho 70 tisíc diváků. Tribuny členilo 34 věží. Více než 150 silných světlometů namířených k obloze dokázalo vytvořit proslulý "světelný dóm".
Vzorem Zeppelinově tribuně byl Pergamonský oltář, který stojí zrestaurovaný v muzeu v Berlíně. Nedávno se ozvali Turci, že by ho chtěli zpět.
Ústředním elementem tribuny bylo řečniště, z něhož hovořil Hitler k masám. Na hlavní tribuně byl také velký hákový kříž, který Američané po válce odstřelili.
Areálem pochodoval Wehrmacht i Reichsarbeitsdienst. Roku 1934 ho zvěčnila na celuloid vynikající kameramanka Leni Riefenstahlová při srazu NSDAP ve svém působivém propagandistickém filmu Triumf vůle.
Na Zeppleinově poli se už od 40. let minulého století konalyi automobilové závody a později rockové koncerty. Vystupovali tu například Rolling Stones nebo Bob Dylan.
