Na ruskou hrozbu je třeba reagovat. Norskou armáda čeká restrukturalizace, ozbrojené síly skandinávského člena NATO doznají změn, aby dokázaly rychleji čelit případnému nebezpečí. Rusové v současnosti pořádají v severských oblastech manévry o poznání častěji než dříve.
Podle norské ministryně obrany Ine Eriksenové-Søreideové Rusové nedávno znovuotevřely vojenské základny na severozápadě země, které od studené války nepoužívali. Jejich letadla navíc mnohem častěji létají kolem norského vzdušného prostoru.
"V prvních měsících tohoto roku jsme oproti stejnému období loňského roku zaznamenali značný nárůst. Nasazují více typů letadel, která létají déle a v jiných místech než předtím," popsala ministryně v rozhovoru pro britský deník Guardian.
Norský vzdušný prostor Rusové přímo nenarušují. "Je to něco jiného, než se děje v případě pobaltských států. Tam ho porušují pořád," říká ministryně.
Norská armáda zesiluje s Estonskem, Lotyšskem a Litvou vzájemnou spolupráci, aby před Rusy demonstrovala, že země jsou plně chráněné "deštníkem NATO". Je také připravena se výraznější měrou podílet na tréninku ukrajinských vojáků.
Eriksenová-Søreideová tvrdí, že je nutné jasně říci, že se ze strany Ruska jedná o agresi. Norská armáda se podle ní musí přizpůsobit nové strategické situaci. Na severu zvýší přítomnost lodí i letadel.
Norské stíhačky F-16 musely loni ze základny Bodø na severu země odstartovat kvůli ruským letounům 49krát. Celkem byl zaznamenán průlet 74 strojů, což je o 27 procent více než v roce 2013, na druhou stranu, ne o moc více než v roce 2012. Letos jde zatím o čtyři vzlety a 11 zachycených letadel.
U Norska také začaly létat bombardéry typu TU-95, Tu-160 nebo Tu-22. V některých případech sledovaly norské pobřeží až k Velké Británii.
V případě pobaltských zemí byly ruské stroje podle údajů NATO loni zachyceny 150krát, což je čtyřikrát více než o rok dříve.
