Islanďané dlouho odmítali vstoupit do Evropské unie. Nyní stojí ostrov na pokraji státního bankrotu a zjevně mění své postoje. A Brusel mu vychází vstříc. Uprostřed těžké finanční krize unie nabídla Islandu perspektivu členství v euroklubu - a nijak vzdálenou.
Když Reykjavík požádá o status kandidáta na členství, můžou být „jednání zahájena velmi rychle", uvedl tento týden komisař pro rozšíření EU Olli Rehn.
„Island je jasně evropskou a demokratickou zemí, která už je členem evropského hospodářského prostoru," dodal Rehn. Finský komisař poukázal na to, že mezi unií a Islandem už neexistují žádné celní hranice.
Vláda v Reykjavíku dosud vstup do EU odmítala. Vzhledem k finanční krizi ale minulý týden islandský ministr rybolovu Einar Gudfinnsson poprvé naznačil, že by jeho země mohla změnit své mínění. „Musíme nyní zvážit všechny možnosti," uvedl ministr. Podobně se vyjadřují i další islandští politici, které na unii láká hlavně měna euro.
Rybolov představuje pro Island bezmála 30 procent ostrovního vývozu. V případě přijetí do unie by však Island musel změnit svou rybářskou politiku a přizpůsobit ji Bruselu. A to by pro Island nebylo tak úplně jednoduché, protože by do svých vod musel vpustit plavidla z jiných států EU.
Podle aktuálních průzkumů by si členství své země v unii přál každý druhý Islanďan, čtvrtina až třetina jich je proti. Většina ostrovanů by se k této otázce ráda vyslovila v referendu.
Island mezitím připravuje šestimiliardový dolarový balík na záchranu svého hospodářství. Podle listu Financial Times do něj přispějí Mezinárodní měnový fond (IMF), několik centrálních bank severských zemí a japonská cedulová banka. Jestli se na záchranné akci pro ostrov bude podílet i Rusko, zůstává podle Financial Times nejasné.
V důsledku finanční krize už Island zestátnil tři největší banky v zemi.
Foto: AP a Reuters
