Hlava státu
Nová slovenská prezidentka složila slib a ujala se úřadu

Nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v sobotu krátce po poledni SELČ složila ústavou předepsaný slib a ujala se nejvyšší státní funkce jako první žena v historii Slovenska. Pětačtyřicetiletá právnička, která ve vysoké politice dosud nepůsobila, je v pořadí pátou hlavou státu od jeho vzniku v roce 1993. Prezidentský slib složila Čaputová do rukou šéfa ústavní soudu během slavnostní schůze parlamentu v prostorách Slovenské filharmonie v centru Bratislavy.

Ceremoniálu se kromě poslanců, členů vlády, bývalých prezidentů zúčastnili diplomaté a další hosté. Stejně jako v minulosti ani tentokrát nebyli na inauguraci pozváni zahraniční státníci.

Při příjezdu Čaputové k budově Reduty, kde se ceremoniál konal, část přítomné veřejnosti tleskala, ozvaly se ale také výkřiky "hanba".

Po složení slibu Čaputová převzala nejvyšší státní vyznamenání, které ji jako prezidentce náleží.

Čaputová se v minulosti úspěšně angažovala proti plánům na vybudování nové skládky odpadů ve městě Pezinok nedaleko Bratislavy. V roce 2017 vstoupila do neparlamentní strany Progresivní Slovensko (PS) a loni se stala její místopředsedkyní. Po vítězství v březnových přímých prezidentských volbách se vzdala členství v PS, které v koalici s další neparlamentní stranou Spolu letos v květnu vyhrálo na Slovensku evropské volby.

Již příští týden Čaputová navštíví Česko. Dodrží tak tradici, podle které první oficiální cesta českého či slovenského prezidenta vede do druhé republiky bývalé československé federace.

Čaputová v rozhodujícím kole prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, kterého podporovala nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie. Ve funkci prezidenta vystřídala Andreje Kisku, který se o znovuzvolení na další pětileté funkční období neucházel a v předvolební kampani podpořil právě Čaputovou.

Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Při vytváření vlády je výběr premiéra na prezidentovi, byť dosavadní praxe respektovala výsledky voleb. Kiska ale při loňské výměně vlády využil zmíněné pravomoci k tomu, aby ovlivnil složení nového kabinetu Petera Pellegriniho.