Jsme jen nástroj. Jen tak silní, jak nám dovolí naše členské státy, zdůrazňuje generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej, který v listopadu opouští svůj úřad. Chválený i kritizovaný. Ve Vídni se představila pětice zájemců o jeho křeslo.
Jsou z Japonska, Jihoafrické republiky, Španělska, Belgie a Slovinska. Guvernéři agentury by o uchazečích, kteří postoupí do dalšího kola, měli hlasovat 9. června. Volba by se pak mohla konat koncem června nebo v červenci.
O funkci šéfa MAAE, která je jednou z institucí OSN, se znovu ucházejí japonský velvyslanec při MAAE Jukija Amano a jeho jihoafrický kolega Abdul Samad Minty. V březnové volbě ani jeden z nich nezískal potřebnou dvoutřetinovou podporu 35 členů guvernérské rady.
Do funkce dál kandiduje Španěl Luis Echavarri, který nyní působí jako šéf nukleárního odboru Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Dalšími uchazeči jsou i bývalý belgický ministr obrany a energie Jean-Pol Poncelet a slovinský soudce Ernest Petrič.
Současnému řediteli Muhammadu Baradejovi vyprší mandát 30. listopadu.
Dnešní jednání se odehrálo za zavřenými dveřmi. Mělo ukázat na dva či tři kandidáty, kteří postoupí do užšího výběru. Guvernéři se snaží najít osobnost, která by zmírnila napětí mezi průmyslovými a rozvíjejícími se státy.
Právě kvůli jejich rozporům skončila březnová volba šéfa MAAE neúspěchem. Amano získal tehdy větší podporu, stály za ním průmyslové země. Na Mintyho stranu se postavily rozvojové země.
Agentura MAAE začala fungovat v roce 1967. Dohlíží na jadernou bezpečnost a dodržování dohod o nešíření nukleárních zbraní, podporuje výzkum a snaží se propagovat mírové užití atomu. Baradejův nástupce se bude mimo jiné muset vypořádat s nedořešenými spory o nukleární programy Íránu, Sýrie a Severní Koreje, která v pondělí provedla jadernou zkoušku. Inspektory MAAE navíc před časem vypověděla ze země.
Na adresu kritiků agentury její dosavadní šéf v rozhovoru pro německý magazín Spiegel jednoznačně říká: „Selhali jiní."
MAAE je podle něj jen nástroj. Jsme jen tak silní, jak nám dovolí naše členské státy. „Nemůžeme dělat politická rozhodnutí, ani nejsme s to je prosazovat. Nemůžeme nikam vpochodovat s armádou."
Napíchnuté telefony ze strany CIA mu nevadily
„Svět na naše varování nebral ohled. Třeba v případě Iráku. Třebaže jsme neměli žádné poznatky o zbraních hromadného ničení, byla jimi ospravedlněna válka - nejnebezpečnější okamžik mého úřadování," pokračuje Baradej. Jako další příklad uvádí Pchjongjang, který nyní hrozí už třetím jaderným testem a jejž se podle Baradaje nepodařilo trvale zapojit do rozhovorů.
V případě Íránu byl dialog s ním vázán na takové předběžné podmínky, jež byly pro Teherán nepřijatelné.
O možnosti zaútočit na Írán Baradej pro Spiegel říká, že by to bylo naprosto šílené. Region by to prý změnilo v jednu velkou ohnivou kouli a Íránci by okamžitě začali se stavbu jaderné bomby. Měli by přitom podporu celého muslimského světa.
Baradej stál v čele úřadu od roku 1997. O čtvrtý čtyřletý mandát se tento egyptský diplomat už ucházet nechtěl. V roce 2005 společně s MAAE získal za boj za nešíření jaderných zbraní Nobelovu cenu za mír.
Jeho pozice nebyla a není snadná. V islámském světě ho nejednou označovali za agenta Západu, zatímco v západním světě se objevovaly tendence mu vyčítat, že má příliš velké pochopení pro muslimy. Americké tajné služby mu odposlouchávaly telefony.
"To mi ani tak nevadilo, protože jsem nikdy nic neskrýval," tvrdí Baradej. Prý mu to naopak dodalo energii, protože věděl, že koná správně.
Foto: ANSTO, IAEA, Profimedia a Reuters
