Sobotní parlamentní volby na Slovensku vyhráli vládní sociální demokraté (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, v porovnání s volbami v roce 2012 ovšem výrazně ztratili a přišli o dosavadní většinu ve sněmovně. Do parlamentu se dostalo osm stran a hnutí, včetně krajně pravicové strany Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko (LS NS), která se stala jedním z překvapení voleb. Vyplývá to z oficiálních výsledků hlasování, které v neděli potvrdila státní komise pro volby.
Vytvoření nové vlády před nadcházejícím předsednictvím země v EU bude komplikované, podle politologů a médií došlo k volebnímu patu a zemi hrozí předčasné volby.
Směr-SD ve volbách získal 28,28 procenta hlasů. Přišel tak o dosavadní většinu 83 ze 150 poslanců, která mu před čtyřmi lety umožnila sestavit jednobarevný kabinet. V nové sněmovně bude mít Směr-SD 49 mandátů. Fico nicméně oznámil, že se pokusí sestavit novou vládu, jakkoli to nebude snadné a zřejmě to potrvá delší dobu, než bylo dosud zvykem. Ve volbách v roce 2012 Směr-SD dostal 44,4 procenta hlasů.
Podle sociologů Směr-SD přecenil v předvolební kampani téma migrační krize, ve které se představitelé strany například zvláště negativně vyjadřovali k uprchlíkům a varovali před vznikem ucelených muslimských komunit na Slovensku.
Překvapivě na druhém místě se ziskem 12,1 procenta a 21 mandáty skončila liberální strana Svoboda a solidarita (SaS), následovaná uskupením Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti - NOVA s podporou 11,02 procenta a 19 získanými mandáty. Obě strany odmítly spolupráci se Směrem-SD.
Na čtvrtém místě skončila neparlamentní Slovenská národní strana (SNS), která byla v letech 2006 až 2010 součástí koalice za první vlády nynějšího premiéra Roberta Fica. SNS dostala 8,64 procenta hlasů, což jí vyneslo 15 křesel ve sněmovně.
Překvapením voleb je úspěch neparlamentní LS NS pravicového radikála Mariana Kotleby (8,04 procenta a 14 mandátů), který byl v roce 2013 v přímých volbách zvolen předsedou Banskobystrického kraje. Jeho uskupení mnozí politici, i šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák, označují za neonacistické. Kotleba vystupuje proti členství Slovenska v NATO, loni se účastnil demonstrací proti imigrantům, dříve organizoval pochody proti Romům a netají se svými sympatiemi k válečnému slovenskému státu, který byl pod silným vlivem nacistického Německa.
Do sněmovny se dostala i další neparlamentní strana Jsme rodina - Boris Kollár. Podle svého lídra, podnikatele Borise Kollára strana nehodlá vstoupit do vlády. Podnikatel Kollár, který donedávna budil pozornost médií především svým nekonvenčním životem, neboť má hodně dětí s více ženami, však vyjádřil připravenost podporovat ve sněmovně případný pravicový kabinet.
V parlamentu zůstane strana Most-Híd, do sněmovny se dostala také nová strana Síť se ziskem 5,6 procenta a deseti získanými mandáty. Právě nízký zisk Sítě neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky je dalším překvapením voleb; strana byla podle sondáží největším vyzývatelem vládního Směru-SD. Poslední průzkumy však byly kvůli moratoriu zveřejněny před více než dvěma týdny a nemohly tak zachytit pohyb preferencí během finále předvolební kampaně.
Do definitivních výsledků voleb nebyla zahrnuta čísla za jeden okrsek v obci Borovce na západě Slovenska, kde policie vyšetřovala podezření na maření voleb; jedna občanka tam podle médií v sobotu hlasovala dvakrát. Šéf státní komise pro volby Eduard Bárány řekl, že data z dané obce by neovlivnila výsledky za celé Slovensko. Bárány, bývalý místopředseda slovenského ústavního soudu, blíže nekomentoval novinářský dotaz, jaký dopad by mohlo mít případné podání ústavní stížnosti voličů z obce Borovce kvůli rozhodnutí nezahrnout údaje ze zmiňovaného okrsku do celostátních výsledků voleb.
Výsledky voleb podle politologů znamenají, že jednání o vzniku nové vlády budou komplikovaná. Média zase uvedla, že jde o volební pat, který by mohl vyústit až v ústavní krizi a vypsání předčasných parlamentních voleb. Z vyjádření představitelů stran zvolených do sněmovny ohledně možné povolební spolupráce vyplývá, že koalici s většinou v Národní radě by musely vytvořit nejméně čtyři strany.
Těsně pod pětiprocentní hranicí, jejíž zdolání zaručuje vstup do sněmovny, nečekaně skončilo opoziční Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). Poprvé v polistopadové historii se tak ocitlo mimo parlament. Řady KDH v uplynulých letech opustil nejen nynější lídr Sítě Procházka, ale i exministr vnitra a spravedlnosti Daniel Lipšic, jenž se se svou formací NOVA před volbami spojil s opozičním uskupením Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti.
Volební účast dosáhla 59,82 procenta. Byla tak nejvyšší od roku 2002, ale jen těsně přesáhla účast z předchozích voleb v roce 2012, kdy dosáhla 59,11 procenta.
