Státy Evropské unie v úterý chtěly od Polska slyšet konkrétní odpovědi na své otázky k justiční reformě v zemi, která podle Evropské komise může znamenat ohrožení právního státu. Úterní slyšení před Radou pro všeobecné záležitosti je další částí řízení, které může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Varšavy v unii. Po úterním jednání oznámila bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Gečevová-Zacharievová, že k problematice se rada vrátí ještě na dalších jednáních.
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans novinářům po slyšení řekl, že se na něj dobře připravily jak ostatní země, tak také polská vláda jejíž rozsáhlá delegace dokázala odpovídat na řadu velmi podrobných otázek.
Spor je podle Timmermanse třeba vyřešit v dialogu. "Já skutečně věřím, že musíme zajistit, aby už nebyl v Polsku právní řád trvale ohrožen," poznamenal. Byl to podle něj také jasný cíl ostatních zemí v úterý u jednacího stolu. "Nešlo o konfrontaci, ale o dialog, o snahu pomoci této zemi věc posunout a přijít s řešením, které nám umožní říct, že systémová hrozba pominula," prohlásil místopředseda komise.
Evropská komise loni v prosinci po měsících neúspěšných jednání s polskou vládou o podobě různých aspektů její justiční reformy předala věc k posouzení členským zemím. Vůči Varšavě je kvůli změnám, které v soudnictví uskutečňuje konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost, poprvé používán sedmý článek unijní smlouvy. Po několika hlasováních nakonec mohou členské země teoreticky rozhodnout, že Polsko bude zbaveno hlasovacího práva v Radě EU.
"Nejsme tady, abychom Polsko soudili. Musíme ale dát najevo, že v Evropě je nezávislost soudnictví posvátná a k její ochraně je potřeba udělat vše, co udělat lze," řekl novinářům už při příchodu lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn.
Jeho kolega z Nizozemska Stef Blok v podobném duchu poznamenal, že vláda práva je "páteří evropské integrace" a řada polských zákonů podle něj vzbuzuje otázky. "Já sám jsem byl ministrem spravedlnosti a například možnost zpochybnit rozsudek ještě po dvaceti letech je ojedinělá. Tak budu od polského kolegy chtít slyšet, jaké je zdůvodnění," poznamenal.
Polskou vládu, která opakovaně, ale nepříliš úspěšně, jednala především s Timmermansem, v úterý v Lucembursku zastupoval státní tajemník pro EU Konrad Szymański. Novinářům řekl, že Varšava od členských zemí žádá detailní a nezávislou analýzu faktů. Polsko už na jaře nabídlo v Bruselu rozsáhlou "Bílou knihu", která polské reformy vysvětlovala.
"Kritika práce komise dnes nebude to hlavní, hlavně chceme nabídnout pravdivý pohled na justiční reformu a na její shodu s evropskými standardy," uvedlv úterý polský státní tajemník. "V EU mají členské země různé ústavní tradice a Polsko je součástí této ústavní plurality v Evropě," dodal.
Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař novinářům v Lucembursku řekl, že z českého pohledu by bylo dobré, kdyby státy bloku nedávné polské úpravy reforem označily za dostatečné. "My si myslíme, že v mnoha ohledech dostatečné jsou. Teď už je to méně na dialogu mezi komisí a Polskem, ale mezi členskými státy a Polskem," dodal Chmelař. Dodal, že termín k dalšímu postupu není, Praha by si ale přála rychlé vyřešení sporu.
