Organizace pro zákaz chemických zbraní nyní koná v Sýrii

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) je mezinárodní organizace, která monitoruje dodržování Úmluvy o chemických zbraních (celým názvem Úmluva o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení, CWC). Svou činnost OPCW začala vykonávat 29. dubna 1997, kdy úmluva o chemických zbraních nabyla účinnosti (v platnost vstoupila po uplynutí 180 dnů od ratifikace 65. země, jíž se stalo 31. října 1996 Maďarsko). Přijata byla v Ženevě 3. září 1992, k podpisu byla otevřena v Paříži 13. ledna 1993.

Úmluva zakazuje výrobu a použití chemických zbraní, na jejím základě mají signatářské země do deseti let zničit i své již vyrobené chemické zbraně. Členské státy jsou také povinny pomoci jiným členským státům v případě ohrožení nebo napadení chemickými zbraněmi. Úmluva nahradila protokol z roku 1925 o zákazu použití dusivých, otravných nebo podobných plynů a bakteriologických prostředků ve válce. Úmluva je prvním komplexním mechanismem, který směřuje k likvidaci celé jedné kategorie zbraní hromadného ničení a současně stanovuje opatření pro kontrolu plnění tohoto závazku.

CWC umožňuje zvláštní kontrolní inspekce účastnických zemí, které zajišťuje právě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se sídlem v nizozemském Haagu.

K OPCW se dosud připojilo 189 států (automaticky všechny země, které podepsaly CWC).

Česká republika se připojila v dubnu 1997. Za ČR spolupracuje s OPCW Oddělení pro kontrolu zákazu chemických zbraní Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Od května 2003 do května 2004 byl předsedou výkonné rady organizace tehdejší český velvyslanec v Nizozemsku a stálý představitel ČR při OPCW Petr Kubernát.

K OPCW se nepřipojilo pět zemí - Angola, Egypt, KLDR, Jižní Súdán a Sýrie. Izrael a Barma se připojily podpisem, vstup ale zatím neratifikovaly.

V pondělí 14. října k úmluvě přistoupí Sýrie. Syrský arzenál chemických a biologických zbraní je celá desetiletí považován za jeden z největších na Blízkém východě. Režim poprvé přiznal vlastnictví chemických a biologických zbraní loni v červenci. Tlak na to, aby Sýrie k mezinárodní konvenci přistoupila, vzrostl poté, co v zemi na konci srpna zahynuly stovky lidí při podezřelém chemickém útoku, který USA připisují režimu prezidenta Bašára Asada. Ten podepsal dekret o přistoupení Sýrie k OPCW 12. září, v době, kdy Sýrii hrozil vojenský úder ze strany USA a jejich spojenců kvůli podezření, že vláda v Damašku stála za srpnovým chemickým útokem. Syrský prezident Asad nakonec vlastnictví chemických zbraní přiznal a 21. září Sýrie předala OPCW v Haagu seznam svého arzenálu chemických zbraní. Sýrie vlastnila odhadem 1000 tun chemických látek. Chemický arsenál Sýrie nyní v zemi prověřují experti OPCW.

Podle údajů Informačního centra OSN v Praze má sekretariát organizace zhruba 500 zaměstnanců, z toho je přibližně 200 inspektorů vykonávajících inspekce. Pracuje s rozpočtem 74 milionů eur. V čele organizace stojí generální ředitel, kterým je od července 2010 Turek Ahmet Üzümcü.