V Berlíně by místo památníku obětem holocaustu měly být spíše připomínky světlých stránek německých dějin, například slavných filosofů nebo hudebníků. Prohlásil to představitel protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Björn Höcke. Jeho názor okamžitě vyvolal ostrou kritiku v Německu i v zahraničí.
"My Němci, tedy náš národ, jsme jediným národem na světě, který umístil památník hanby do srdce hlavního města," prohlásil Höcke ve zjevné narážce na památník holocaustu postavený v Berlíně v roce 2005. Hovořil také o "hloupé politice překonávání (minulosti)" s tím, že německým stavem mysli je pocit "brutálně poraženého národa".
Höckeho slova z úterní akce mládežnické organizace AfD v Drážďanech odsoudili představitelé všech ostatních německých stran. Generální tajemnice vládní sociální demokracie (SPD) Katarina Barleyová uvedla, že Höcke mluví jazykem někdejší nacistické strany NSDAP. Generální tajemník vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Peter Tauber napsal na twitteru, že incident znovu ukázal, že AfD není ve skutečnosti pro Německo žádnou alternativou.
Předsedkyně opoziční strany Zelených Simone Peterová označila Höckeho řeč za "nevýslovnou". Členové postkomunistické Levice chtějí podat trestní oznámení pro podezření na podněcování nenávisti.
Znepokojení nad Höckeho výroky vyjádřil i předseda německé Ústřední židovské rady Josef Schuster a generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland.
Šéf AfD v Duryňsku a učitel dějepisu Höcke se také vyslovil pro zásadní obrat v přístupu k národní historii, aby si Němci mohli připomínat i vlastní oběti. Výuka dějin se podle něj zaměřuje na špatné události, místo na "slavné filozofy, hudebníky a geniální objevitele," kterých má Německo "možná více než kterýkoli jiný národ".
Höckeho slova kritizovali i mnozí členové AfD, včetně předsedkyně Frauke Petryové. Místopředseda pravicově populistické strany Alexander Gauland se jej nicméně zastal. Höcke později odmítl "zlovolné a pomlouvačné interpretace" své řeči.
