Paříž se lekla ztrát. Lodě Mistral prodá Rusům dle dohody

Konec jednoho sporu mezi galským kohoutem a ruským medvědem.  Francie bude pokračovat v prodeji svých vojenských lodí Rusku, protože zrušení kontraktu by způsobilo větší škody Paříži než Moskvě. Uvádějí to francouzské diplomatické zdroje. Krok Francie tak ukazuje na omezenost sankcí Evropské unie, která chce po boku USA potrestat Rusko za anexi ukrajinského Krymu a odradit Moskvu od vpádu na východní Ukrajinu.

Paříž v březnu pohrozila, že by mohla obří, miliardový obchod s Moskvou anulovat. Konkrétně prodej špičkové vojenské technologie, kterou ztělesňují vrtulníkové a výsadkové lodě třídy Mistral. Už letos na podzim má Francie dodat Rusům první z nich, krátce poté druhé.

Příslušná dohoda za 1,2 miliardy eur (asi 33 miliard Kč) byla podepsána roku 2011 a hlavně Francie ji s mírnou nadsázkou označovala za obchod století. Jedna loď stojí zhruba 900 milionů eur. Obří byznys však začal být torpédován krizí kolem Krymu a východní Ukrajiny.

Dlouhé 199 metrů, široké 32 metry, vysoké 64 metry... Mistral, Tonnerre a Dixmude patří mezi pýchy francouzského vojenského námořnictva. Lze je nasadit jako lodě transportní, nemocniční, jako velitelskou centrálu či vrtulníkovou základnu. Dále můžou nést výsadkové čluny, vznášedla, tanky, obrněné vozy...

Diplomatické zdroje v Paříží teď agentuře Reuters sdělily, že na tři roky starý kontrakt s Ruskem se třetí kolo sankcí proti Moskvě vztahovat nebude a lodě budou dodány.

"Kontrakt je zaplacen a kdyby nebyl dodržen, přišel by finanční postih," uvedly zdroje. "Pokutu by dostala Francie. Je příliš jednoduché říct, že se má Francie toho prodeje vzdát."

Spojené státy na Francii, Velkou Británii a Německo vyvíjejí tlak, aby zaujaly tvrdší postoj vůči Rusku. Pro Francii by to znamenalo přinejmenším pozastavení prodeje lodí Mistral, pro Británii zablokování bankovních kont a haciend boháčům z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina a pro Německo začátek postupných kroků, které by snížily závislost na ruském plynu.

Obchod měl na roky zajistit stovky pracovních míst tradičním loděnicím v Saint Nazaire. Kremlu šlo o strategický deal - získání dvou špičkových lodí od člena NATO.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius už před dvěma měsíci zdůrazňoval, že něco takového jako pozastavení dodávek lodí Rusku či dokonce anulování byznysu by přicházelo v úvahu jen případě, pokud také ostatní země osmadvacítky schválily proti Rusku třetí stupeň sankcí. Šlo by fakticky o zahájení hospodářské války. Nyní Paříž ve vztahu k sankcím couvá ještě více.

I tak to ale nadzvedlo Kreml ze židlí. "V případě zrušení smlouvy prosadí ruská strana svá práva, až do posledního," spílal Paříži náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov. Ve hře je podle něj důvěryhodnost Francie.

Ve hře jsou i velké peníze. Francie by musela Rusku nejen vrátit jím už zaplacených 600 milionů eur, ale hrozila by jí i mastná pokuta. Navíc by stovky Francouzů ztratily práci.

Velkým problémem je i to, že Francie má dodat Rusům jen "hrubý" produkt. Rusové si ho ve svých loděnicích dostaví a vyzbrojí. Navíc ani trup lodi není francouzským dílem. Jeho zadní část postaví, respektive už postavily, ruské loděnice Baltský závod v Petrohradě.

První vrtulníková loď pro ruského klienta jménem Vladivostok se už zkouší na moři. Sesterská loď Sevastopol se dokončuje. Obě by měly od roku 2015 sloužit v ruské Tichomořské flotile. Stavba jednoho kusu lodi ve francouzském podniku DCNS trvá přibližně půl třetího roku.

Lodě se staly složitou technickou, vojenskou a diplomatickou otázkou.

Ve studené válce o šedé giganty však chybějí Francouzům dobré karty, trumfy v rukávu mají hlavně Rusové. Pokud by Francouzi neprodali lodě Rusům, což se zatím nezdá příliš pravděpodobné, zůstaly by jim na skladu.

Nikdo jiný o ně zatím neprojevuje zájem. Ani ve vlastní armádě by je už nijak nevyužili. Nehodí se do jejich strategie a vojsko na ně kvůli úspornému kursu ani nemá peníze.

A z Moskvy znějí stále tvrdší tóny - včetně sarkastických. Navíc ruské firmy, které se na stavbě plavidel třídy Mistral podílejí, tvrdí, že už by je dokázaly postavit samy. "Máme nejdůležitější plány," prozradila listu Izvěstija jedna z nich. Podle ruských expertů na stavbě Mistralu nic není. Není prý nijak komplikovaný.

Jde prý v podstatě o banální trajekt na přepravu aut. Jen se vybaví palubami pro tanky a vrtulníky. Kdyby ruské vojenské námořnictvo chtělo, ruské loděnice jim tyto lodě postaví, lze slyšet. Ostatně, další dva Mistraly, třetí a čtvrtý v pořadí, už měli Rusové podle dohody s Paříží postavit sami - za účasti Francouzů 20 procent.

Na internetových diskusních fórech si Rusové dělají z Francouzů šoufky a mimo jiné je upozorňují, že konflikt s Ruskem se nevyplácí. Ať si vzpomenou například na Napoleonovo tažení do Ruska roku 1812. Ze zhruba 600 tisíc mužů Grande Armée se jich vrátilo domů jen několik desítek tisíc.

Ruský ministr obran Sergej Šojgu na adresu Mistralů nedávno jedovatě prohlásil, že nechápe, proč se vůbec kupují, když jsou schopny nasazení jen do minus sedmi stupňů Celsia. Pro podmínky v Rusku jsou podle něj dost nevodné.

Loď třídy Mistral má výtlak 22 tisíc tun a pluje rychlostí až 19 uzlů. K výsadku může dopravit 450 vojáků, krátkodobě se jich palubu vejde až dvojnásobek.

Na lodi je místo pro 13 těžkých a 32 lehkých vrtulníků.

V případě Ruska to bude znamenat helikoptéry Ka-52K, což je modifikace bitevníku Aligator, a dále Ka-27 a její modifikace včetně Ka-29. V útrobách plavidla je nadto místo pro celý prapor obrněných vozidel.

Jeden z ruských Mistralů měl podle původních plánů sloužit i v Černomořské flotile na Krymu, na který si Západ brousil zuby.

Letos v červnu by na instruktáž do Francie mělo přijet zhruba 400 ruských námořníků.