Země tisíců jezer je prvním státem v Evropě, která zatím zkušebně zavádí základní nepodmíněný příjem. Vybraný vzorek Finů bude od ledna dostávat od státu každý měsíc bez jakýchkoliv podmínek 560 eur (15 tisíc korun) na osobu. Pokud se projekt osvědčí, měl by být rozšířen v celém Finsku.
Finská vláda se tak rozhodla pro experiment, o kterém se v různých formách uvažuje i v mnoha dalších zemích. Místo složitého systému vyplácení sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti by měl každý obyvatel mít právo na základní nepodmíněný příjem, zcela nezávislý na jeho životní situaci. A záleželo by na každém, jak s tímto příjmem naloží.
Finská vláda výhody či nevýhody tohoto systému ověří nejprve na vybraném vzorku 2000 dlouhodobě nezaměstnaných. Všichni budou od ledna po dobu dvou let dostávat místo sociálních dávek v přepočtu 15 tisíc korun měsíčně. A to i v případě, že si v mezidobí najdou zaměstnání. Účastníci programu nebudou muset docházet na úřad práce, ani jiným způsobem prokazovat svou momentální životní úroveň. Peníze dostanou bez jakýchkoliv podmínek, nákladná byrokracie odpadne.
Finský projekt přitom není žádným komunistickým výmyslem. O jeho prosazení se lví měrou zasadil premiér Juha Sipilä, který byl před vstupem do politiky významným a movitým podnikatelem. A podobně jako v Česku Andrej Babiš prohlásil, že chce stát řídit jako firmu.
Finové si od experimentu slibují, že lidé s jistotou základní příjmu v naprosté většině nepřestanou usilovat o práci. K důstojnému životu totiž 560 eur ve Finsku zdaleka nestačí. Určitá finanční jistota ale lidem údajně umožní hledat lépe placené zaměstnání, vzdělávat se, zvyšovat svou životní úroveň. Systém by měl zároveň odbourat nákladnou byrokracii spojenou se sociální pomoci a zvýšit kupní sílu obyvatel.
Pokud se projekt osvědčí, měly by v budoucnu určitou částku měsíčně dostávat všichni Finové, nejen nezaměstnaní. Stát by se nestaral, co se základním příjmem udělají nebo zda ho potřebují, zároveň by ale nesl každý odpovědnost za to, že se o sebe s minimální finanční jistotou v zádech dokáže postarat bez další státní pomoci.
K experimentu s 2000 účastníky by se měl brzy přidat i další experiment spočívající v tom, že se bude základní příjem vyplácet v jednom regionu či městě s 10 000 obyvateli. "A tento vzorek pak porovnáme se stejně velkým vzorkem bez základního příjmu," uvedl šéf vládního projektu Olli Kangas.
Finsko přitom není zdaleka jedinou zemí, která uvažuje o tom, že základní příjem celoplošně zavede, Už letos v létě hlasovali o zavedení základního příjmu Švýcaři, většina účastníků celonárodního referenda ale tuto myšlenku odmítla.
