Přestřelky u hranice mezi Srbskem a Kosovem; násilí eskaluje. Dav rozhořčených Srbů napadl opěrný bod mezinárodních jednotek KFOR, předtím zapálili hraniční přechod Jarinje. NATO přechod spolu s celnicí v Brnjaku prohlásilo za omezenou vojenskou zónu, a varovalo, že proti případným útočníkům mohou vojáci KFOR použít zbraně.
Dále se tak zvyšuje napětí kolem přechodů Jarinje a Brnjak. Už tak složitou situaci vyostřila začátkem tohoto týdne fakticky zbytečnou provokací speciální kosovská jednotka Rosa, jež oba problematické přechody pokusila v noční akci obsadit. Podařilo se jí to ale jen v případě Brnjaku.
Ozbrojenci vyslaní Prištinou se setkali s odporem Srbů, kteří v oblasti pobývají, a po několika hodinách se museli stáhnout.
Bělehrad akci Prištiny označil za nesmyslný akt, jenž ohrozil stabilitu regionu. Postup Prištiny kritizovala rovněž Evropská unie.
Obec Kosovská Mitrovice, největší srbské sídliště na území Kosova, vyzvala všechny bojeschopné muže, aby byli připraveni. V úterý zemřel při násilnostech jeden kosovský policista. Zatímco příslušníci srbské menšiny stavěli silniční zátarasy, silné oddíly KFOR zajistily hranici.
Ve čtvrtek se stal přechod Jarinje cílem dalšího útoku. Podle očitých svědků se k němu přiblížily desítky maskovaných mužů a zapálily ho. Útočníci byli vyzbrojeni sekyrami, železnými tyčemi a obušky. Celníci a pohraničníci sloužící na přechodu utekli do bezpečí na nejbližší stanoviště KFOR. Jestli byli při akci nějací ranění, není dosud jasné.
Příslušníci jednotek KFOR oznámili, že na ně někdo střílel. Nad Jarinje mezitím opět převzali kontrolu. Mezinárodní síly na hranici budou posíleny, aby se tak zabránilo novému násilí, uvedl velitel KFOR, německý generál Erhard Bühler. NATO oznámilo, že přechody prohlásilo za omezenou vojenskou zónu, a varovalo, že proti případným útočníkům mohou vojáci KFOR použít zbraně.
"Vojáci mohou použít své zbraně, aby se bránili a aby chránili ostatní lidi, majetek a určenou vojenskou oblast," prohlásil Bühler, který je německým velitelem jednotek KFOR.
Kontroverzní akce speciální kosovské jednotky Rosa měla za cíl dostat konečně severní hranici Kosova pod kontrolu Prištiny. Kosovská vláda chtěla hlavně prosadit bojkot dovozu srbského zboží, který minulý týden nařídila.
Tento krok je odpovědí na srbský bojkot kosovských výrobků, jímž Bělehrad reagoval na jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008.
Celní problém se ale stal pro Prištinu jen příležitostí - lze říci i záminkou - vyřešit naráz vleklý a bolestivý problém na kosovsko-srbské hranici. Srby osídlený sever Kosova je totiž stále mimo jurisdikci Prištiny a v mnoha ohledech funguje jako část Srbska.
"Jde o nesmyslný akt, který byl podle našeho podezření zorganizován ve shodě s EULEX (Policejní a justiční mise Evropské unie v Kosovu)," prohlásil o noční akci jednotky Rosa srbský ministr pro Kosovo Goran Bogdanović.
Podíl na policejní operaci odmítají EULEX i KFOR, což je podle serveru BalkanInsight.com v rozporu s prohlášeními kosovského premiéra Hashima Thaçiho. Kosovská vláda mezitím uvedla, že svůj post musel opustit šéf policie Reshat Maliqi
Maliqi podle zpravodajského portálu n-tv.de tisku řekl, že o nasazení jednotek u hranic nebyl informován.
Něco takového je ovšem málo pravděpodobné. Podle srbského tisku se už začátkem července hovořilo v srbské tajné službě, že Priština plánuje akci na zajištění severní hranice. Není tudíž ani náhoda, že odpor severokosovských Srbů proti komandu kosovské policie vypadá jako dobře organizovaný.
Poradce ministra hospodářství sousední Černé Hory Goran Šćepanović označil obchodní válku mezi Srbskem a Kosovem za příležitost, protože jeho země může zastávat funkci zprostředkovatele prodeje a nákupu zboží.
